ČASOPIS ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ PEDIATRICKEJ SPOLOČNOSTI

Čes-slov Pediat 2025, 80(2):87-96 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/064

Střevní mikrobiom novorozence

Bára Zapletalová1, Tomáš Matějek1, Radka Bolehovská2
1 Dětská klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Hradci Králové
2 Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice, Lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Hradci Králové

Střevní mikrobiom je právem označovaný jako neviditelný orgán, který významně ovlivňuje lidský organismus po celý jeho život. Procesů, na kterých se podílí, je mnoho. Kromě dobře známé role v oblasti trávení dále ovlivňuje maturaci imunitního

systému, metabolické programování a propojuje i poměrně vzdálené orgány (např. osa střevo-mozek). Vývoj střevního mikrobiomu začíná záhy po narození a působící faktory můžeme rozdělit na modifikovatelné (výživa, antibiotická léčba, prostředí) a neovlivnitelné (gestační stáří, způsob porodu). Alterace střevního mikrobiomu těmito faktory je spojována jak s krátkodobou, tak dlouhodobou morbiditou.

Cílem současného výzkumu je porozumět nejen vývoji samotnému, ale i všem činitelům, které mohou do tohoto přirozeného procesu zasahovat. Poznání a pochopení komplexity střevního mikrobiomu nám umožní činit taková medicínská rozhodnutí, která budou mít pro novorozence značné benefity. Tento přehledový článek přináší vhled do problematiky vzniku a vývoje střevního mikrobiomu a s tím spojené možné

klinické aspekty u donošeného i nedonošeného novorozence. Součástí našeho sdělení jsou i doporučení, která vycházejí ze současného poznání, k ovlivnění negativních následků alterace střevního mikrobiomu v tomto křehkém období.

Klíčová slova: mikrobiom, střevní mikrobiom, novorozenec, nezralost, kojení, antibiotika, císařský řez

Vloženo: 15. říjen 2024; Revidováno: 13. listopad 2024; Přijato: 4. prosinec 2024; Zveřejněno: 20. květen 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Zapletalová B, Matějek T, Bolehovská R. Střevní mikrobiom novorozence. Ces-slov Pediat. 2025;80(2):87-96. doi: 10.55095/CSPediatrie2024/064.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. . Berg G, et al. Microbiome definition re-visited: old concepts and new challenges. Microbiome 2020; 8(1): 103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. . Walters KE, Martiny JBH. Alpha-, beta-, and gamma-diversity of bacteria varies across habitats. PLoS One 2020; 15(9): e0233872. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. . Le Chatelier E, et al. Richness of human gut microbiome correlates with metabolic markers. Nature 2013; 500(7464): 541-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. . Tamboli CP, et al. Dysbiosis in inflammatory bowel disease. Gut 2004. 53(1): 1-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. . Salvucci E. Microbiome, holobiont and the net of life. Crit Rev Microbiol 2016; 42(3): 485-94.
    6. . Kasarello K. Cudnoch-Jedrzejewska A, Czarzasta K. Communication of gut microbiota and brain via immune and neuroendocrine signaling. Front Microbiol 2023; 14: 1118529. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. . Fung TC, Olson CA, Hsiao EY. Interactions between the microbiota, immune and nervous systems in health and disease. Nat Neurosci 2017; 20(2): 145-155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. . Česká mikrobiomová společnost. Stanovisko výboru ČMS, vymezení pojmů. Available from: https://www.mikrobiom-cms.cz/stanoviska-cms/analyza-mikrobiomu-uvod-do-problematiky/
    9. . Stinson LF, et al. The not-so-sterile womb: evidence that the human fetus is exposed to bacteria prior to birth. Front Microbiol 2019; 10: 1124. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. . Aagaard K, et al. The placenta harbors a unique microbiome. Sci Transl Med 2014; 6(237): 237ra65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. . Collado MC, et al. Human gut colonisation may be initiated in utero by distinct microbial communities in the placenta and amniotic fluid. Sci Rep 2016; 6: 23129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. . Wilczyńska P, Skarżyńska E, Lisowska-Myjak B. Meconium microbiome as a new source of information about long-term health and disease: questions and answers. J Matern Fetal Neonatal Med 2019; 32(4): 681-686. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. . Kennedy KM, et al. Questioning the fetal microbiome illustrates pitfalls of low-biomass microbial studies. Nature 2023; 613(7945): 639-649. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. . Liu Y, et al. Midtrimester amniotic fluid from healthy pregnancies has no microorganisms using multiple methods of microbiologic inquiry. Am J Obstet Gynecol 2020; 223(2): 248.e1-248.e21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. . de Goffau MC, et al. Human placenta has no microbiome but can contain potential pathogens. Nature 2019; 572(7769): 329-334. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. . Kuperman AA, et al. Deep microbial analysis of multiple placentas shows no evidence for a placental microbiome. Bjog 2020; 127(2): 159-169. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. . Sterpu I, et al. No evidence for a placental microbiome in human pregnancies at term. Am J Obstet Gynecol 2021; 224(3): 296.e1-296.e23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. . Healy DB, et al. Clinical implications of preterm infant gut microbiome development. Nat Microbiol 2022; 7(1): 22-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. . Singh A, Mittal M. Neonatal microbiome - a brief review. J Matern Fetal Neonatal Med 2020; 33(22): 3841-3848. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. . Gómez-Martín M, et al. Association between diet and fecal microbiota along the first year of life. Food Res Int 2022; 162(Pt A): 111994. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. . Bäckhed F, et al. Dynamics and stabilization of the human gut microbiome during the first year of life. Cell Host Microbe 2015; 17(5): 690-703. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. . Davis EC, Wang M, Donovan SM. The role of early life nutrition in the establishment of gastrointestinal microbial composition and function. Gut Microbes 2017; 8(2): 143-171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. . Laursen MF, et al. Infant gut microbiota development is driven by transition to family foods independent of maternal obesity. mSphere 2016; 1(1). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. . Chambers ES, et al. Role of gut microbiota-generated short-chain fatty acids in metabolic and cardiovascular health. Curr Nutr Rep 2018; 7(4): 198-206. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. . Hill CJ, et al. Evolution of gut microbiota composition from birth to 24 weeks in the INFANTMET Cohort. Microbiome 2017; 5(1): 4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. . Maher SE, et al. The association between the maternal diet and the maternal and infant gut microbiome: a systematic review. Br J Nutr 2020: 1-29.
    27. . Shaterian N, et al. Role of cesarean section in the development of neonatal gut microbiota: A systematic review. Open Med (Wars) 2021; 16(1): 624-639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. . Green ES, Arck PC. Pathogenesis of preterm birth: bidirectional inflammation in mother and fetus. Semin Immunopathol 2020; 42(4): 413-429. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. . Dierikx TH, et al. The influence of prenatal and intrapartum antibiotics on intestinal microbiota colonisation in infants: A systematic review. J Infect 2020; 81(2): 190-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. . Rodriguez J, et al. The neonatal microbiome: implications for Neonatal Intensive Care Unit nurses. MCN Am J Matern Child Nurs 2017; 42(6): 332-337. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. . Blekhman R, et al. Host genetic variation impacts microbiome composition across human body sites. Genome Biol 2015; 16(1): 191. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. . Koren O, et al. Host remodeling of the gut microbiome and metabolic changes during pregnancy. Cell 2012; 150(3): 470-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. . Chu DM, et al. The early infant gut microbiome varies in association with a maternal high-fat diet. Genome Med 2016; 8(1): 77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. . Lundgren SN, et al. Maternal diet during pregnancy is related with the infant stool microbiome in a delivery mode-dependent manner. Microbiome 2018; 6(1): 109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. . Fan HY, et al. Maternal vegetable and fruit consumption during pregnancy and its effects on infant gut microbiome. Nutrients 2021; 13(5). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. . Laforest-Lapointe I, et al. Maternal consumption of artificially sweetened beverages during pregnancy is associated with infant gut microbiota and metabolic modifications and increased infant body mass index. Gut Microbes 2021; 13(1): 1-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. . Babakobi MD, et al. Effect of maternal diet and milk lipid composition on the infant gut and maternal milk microbiomes. Nutrients 2020; 12(9). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. . Shao Y, et al. Stunted microbiota and opportunistic pathogen colonization in caesarean-section birth. Nature 2019; 574(7776): 117-121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. . Sakwinska O, et al. Does the maternal vaginal microbiota play a role in seeding the microbiota of neonatal gut and nose? Benef Microbes 2017; 8(5): 763-778. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. . Ferretti P, et al. Mother-to-infant microbial transmission from different body sites shapes the developing infant gut microbiome. Cell Host Microbe 2018; 24(1): 133-145.e5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. . Korpela K, et al. Selective maternal seeding and environment shape the human gut microbiome. Genome Res 2018; 28(4): 561-568. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. . Reyman M, et al. Impact of delivery mode-associated gut microbiota dynamics on health in the first year of life. Nat Commun 2019; 10(1): 4997. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. . Yang W, et al. Ongoing supplementation of probiotics to Cesarean-born neonates during the first month of life may impact the gut microbial. Am J Perinatol 2021; 38(11): 1181-1191. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. . Milani C, et al. The first microbial colonizers of the human gut: composition, activities, and health implications of the infant gut microbiota. Microbiol Mol Biol Rev 2017; 81(4). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. . Carlson AL, et al. Infant gut microbiome associated with cognitive development. Biol Psychiatry 2018; 83(2): 148-159. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. . Parra-Llorca A, et al. Preterm gut microbiome depending on feeding type: significance of donor human milk. Front Microbiol 2018; 9: 1376. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. . Lyons KE, et al. Breast milk, a source of beneficial microbes and associated benefits for infant health. Nutrients 2020; 12(4). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. . Granger CL, et al. Maternal breastmilk, infant gut microbiome and the impact on preterm infant health. Acta Paediatr 2021; 110(2): 450-457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. . Miura K, et al. Comparison of bacterial profiles in human milk from mothers of term and preterm infants. Int Breastfeed J 2023; 18(1): 29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. . Chu DM, et al. The development of the human microbiome: why moms matter. Gastroenterol Clin North Am 2019; 48(3): 357-375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. . Rodríguez JM. The origin of human milk bacteria: is there a bacterial entero-mammary pathway during late pregnancy and lactation? Adv Nutr 2014; 5(6): 779-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. . Breastfeeding and the use of human milk. Pediatrics 2012; 129(3): e827-41.
    53. . Olin A, et al. Stereotypic immune system development in newborn children. Cell 2018; 174(5): 1277-1292.e14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. . Embleton ND, et al. Effect of an exclusive human milk diet on the gut microbiome in preterm infants: a randomized clinical trial. JAMA Netw Open 2023; 6(3): e231165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. . Quigley M, et al. Formula versus donor breast milk for feeding preterm or low birth weight infants. Cochrane Database Syst Rev 2018; 6(6): Cd002971. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. . Ledger WJ, et al. Are we using too many antibiotics during pregnancy? Bjog 2013; 120(12): 1450-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. . Nogacka A, et al. Impact of intrapartum antimicrobial prophylaxis upon the intestinal microbiota and the prevalence of antibiotic resistance genes in vaginally delivered full-term neonates. Microbiome 2017; 5(1): 93. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. . Corvaglia L, et al. Influence of intrapartum antibiotic prophylaxis for group b streptococcus on gut microbiota in the first month of life. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2016; 62(2): 304-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. . Aronoff DM, et al. Disturbing the neonatal microbiome is a small price to pay for preventing early-onset neonatal group B streptococcus disease: AGAINST: Against relying on antibiotics to prevent early-onset neonatal group B streptococcus disease. Bjog 2020; 127(2): 229. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. . Zou ZH, et al. Prenatal and postnatal antibiotic exposure influences the gut microbiota of preterm infants in neonatal intensive care units. Ann Clin Microbiol Antimicrob 2018; 17(1): 9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    61. . Russell JT, et al. Antibiotics and the developing intestinal microbiome, metabolome and inflammatory environment in a randomized trial of preterm infants. Sci Rep 2021; 11(1): 1943. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. . Korpela K, et al. Probiotic supplementation restores normal microbiota composition and function in antibiotic-treated and in caesarean-born infants. Microbiome 2018; 6(1): 182. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. . Parm U, et al. Risk factors associated with gut and nasopharyngeal colonization by common Gram-negative species and yeasts in neonatal intensive care units patients. Early Hum Dev 2011; 87(6): 391-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. . Brooks B, et al. Microbes in the neonatal intensive care unit resemble those found in the gut of premature infants. Microbiome 2014; 2(1): 1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. . Wiedermannová H, Zárubová P, Adámková V. Ceftazidim/avibactam v léčbě gramnegativní nozokomiální sepse u nezralého novorozence. Pediatr praxi 2020; 21(6): 426-428. Přejít k původnímu zdroji...
    66. . Flandroy L, et al. The impact of human activities and lifestyles on the interlinked microbiota and health of humans and of ecosystems. Sci Total Environ 2018; 627: 1018-1038. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. . Azad MB, et al. Infant gut microbiota and the hygiene hypothesis of allergic disease: impact of household pets and siblings on microbiota composition and diversity. Allergy Asthma Clin Immunol 2013; 9(1): 15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. . Laursen MF, et al. Having older siblings is associated with gut microbiota development during early childhood. BMC Microbiol 2015; 15: 154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    69. . Tun HM, et al. Exposure to household furry pets influences the gut microbiota of infant at 3-4 months following various birth scenarios. Microbiome 2017; 5(1): 40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    70. . Nermes M, et al. Furry pets modulate gut microbiota composition in infants at risk for allergic disease. J Allergy Clin Immunol 2015; 136(6): 1688-1690.e1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    71. . Wegienka G, et al. Subgroup differences in the associations between dog exposure during the first year of life and early life allergic outcomes. Clin Exp Allergy 2017; 47(1): 97-105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    72. . Brugman S, et al. Mucosal immune development in early life: setting the stage. Arch Immunol Ther Exp (Warsz) 2015; 63(4): 251-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    73. . Thorburn AN, et al. Evidence that asthma is a developmental origin disease influenced by maternal diet and bacterial metabolites. Nat Commun 2015; 6: 7320. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    74. . Sanidad KZ, Zeng MY. Neonatal gut microbiome and immunity. Curr Opin Microbiol 2020; 56: 30-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    75. . Kollmann TR, et al. Innate immune function by Toll-like receptors: distinct responses in newborns and the elderly. Immunity 2012; 37(5): 771-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    76. . Barnes MJ, Powrie F. Regulatory T cells reinforce intestinal homeostasis. Immunity 2009; 31(3): 401-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    77. . Atarashi K, et al. Treg induction by a rationally selected mixture of Clostridia strains from the human microbiota. Nature 2013; 500(7461): 232-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    78. . Cahenzli J, et al. Intestinal microbial diversity during early-life colonization shapes long-term IgE levels. Cell Host Microbe 2013; 14(5): 559-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    79. . World and H.O.O.a.o.A.a.h. www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight
    80. . Sanchez M, Panahi S, Tremblay A. Childhood obesity: a role for gut microbiota? Int J Environ Res Public Health 2014; 12(1): 162-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    81. . Schwiertz A, et al. Microbiota and SCFA in lean and overweight healthy subjects. Obesity (Silver Spring) 2010; 18(1): 190-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    82. . Ley RE, et al. Microbial ecology: human gut microbes associated with obesity. Nature 2006; 444(7122): 1022-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    83. . Cho KY. Lifestyle modifications result in alterations in the gut microbiota in obese children. BMC Microbiol 2021; 21(1): 10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    84. . Sonnenburg JL, et al. Glycan foraging in vivo by an intestine-adapted bacterial symbiont. Science 2005; 307(5717): 1955-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    85. . Murugesan S, et al. Gut microbiome production of short-chain fatty acids and obesity in children. Eur J Clin Microbiol Infect Dis 2018; 37(4): 621-625. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    86. . Jumpertz R, et al. Energy-balance studies reveal associations between gut microbes, caloric load, and nutrient absorption in humans. Am J Clin Nutr 2011; 94(1): 58-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    87. . De Filippo C, et al. Impact of diet in shaping gut microbiota revealed by a comparative study in children from Europe and rural Africa. Proc Natl Acad Sci U S A 2010; 107(33): 14691-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    88. . Cox LM, Blaser MJ. Pathways in microbe-induced obesity. Cell Metab 2013; 17(6): 883-894. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    89. . Dawson-Hahn EE, Rhee KE. The association between antibiotics in the first year of life and child growth trajectory. BMC Pediatr 2019; 19(1): 23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    90. . Mihi B, Good M. Impact of Toll-like receptor 4 signaling in necrotizing enterocolitis: the state of the science. Clin Perinatol 2019; 46(1): 145-157. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    91. . Stewart CJ, et al. Temporal bacterial and metabolic development of the preterm gut reveals specific signatures in health and disease. Microbiome 2016; 4(1): 67. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    92. . Boráková K. Aktuální diagnostická kritéria neonatální sepse a systémové zánětlivé odpovědi u plodu a novorozence Čes-slov Pediat 2021; 76 (1): 46-54.
    93. . Stewart CJ, et al. Longitudinal development of the gut microbiome and metabolome in preterm neonates with late onset sepsis and healthy controls. Microbiome 2017; 5(1): 75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    94. . Kersbergen KJ, et al. Microstructural brain development between 30 and 40 weeks corrected age in a longitudinal cohort of extremely preterm infants. Neuroimage 2014; 103: 214-224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    95. . Nongena P, et al. Confidence in the prediction of neurodevelopmental outcome by cranial ultrasound and MRI in preterm infants. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 2010; 95(6): F388-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    96. . Kuban KCK, et al. Among children born extremely preterm a higher level of circulating neurotrophins is associated with lower risk of cognitive impairment at school age. J Pediatr 2018; 201: 40-48.e4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    97. . Morland C, et al. Propionate enters GABAergic neurons, inhibits GABA transaminase, causes GABA accumulation and lethargy in a model of propionic acidemia. Biochem J 2018; 475(4): 749-758. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah