Česko-Slovenská pediatrie, 2026 (roč. 81), číslo 5
Léky proti kašli a nachlazení u dětí: proč je potřebné zvýšit povědomí o jejich správném používání?
Jan David, Patrik Konopásek, Ľuboš Bača, Eva Fürstová
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):243-246 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/038 
Léky proti kašli a nachlazení patří dlouhodobě mezi nejčastěji užívané volně prodejné i předepisované léčivé přípravky v dětském věku. Nanevhodnost jejich používání, zejména u dětí v prvních letech života, opakovaně upozorňuje řada mezinárodních odborných autorit. Přestozůstávají tyto přípravky běžnou součástí nejen laické samoléčby, ale i odborné klinické praxe. Cílem tohoto sdělení je stručně shrnoutsoučasné poznatky a zdůraznit potřebu systematického vzdělávání české odborné veřejnosti v oblasti účinnosti a bezpečnosti tétokontroverzní skupiny léčivých přípravků.
Edémy u detí pri nefrotickom syndróme a hepatálnom ochorení: od patofyziológie k liečbePediatrické postupy v praxi
Ľubica Ingerová, Pavlína Berceliová, Ľudmila Podracká
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):247-252 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/039
Edém je častým klinickým prejavom v pediatrii, jeho prítomnosť však sama o sebe nevypovedá o intravaskulárnom objeme pacienta ani ooptimálnej liečbe. Nefrotický syndróm a ascites pri hepatálnom ochorení predstavujú dva modelové stavy, pri ktorých dochádza k retenciisodíka a vody, hypoalbuminémii a aktivácii neurohumorálnych systémov. Napriek podobnému klinickému fenotypu sa významne líšiamechanizmom vzniku edémov, charakterom hypoalbuminémie, poruchou hemostázy aj voľbou diuretickej liečby. Pri nefrotickom syndrómevzniká hypoalbuminémia predovšetkým v dôsledku močových strát albumínu a edémy môžu byť výsledkom underfill aj overfill...
Periferní paréza nervus facialisPediatrické postupy v praxi
Jakub Malý, Miroslav Mamiňák, Ivana Monková
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):253-258 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/040
Nervus facialis je sedmý hlavový nerv, a ačkoliv je znám především pro inervaci mimických svalů hlavy a krku, jedná se o nerv se smíšenoufunkcí. Postižení tohoto nervu dělíme na centrální - kortikální oblast a tractus corticonuclearis - a periferní - obě jádra a nervus facialis aintermedius. Periferní obrna lícního nervu není v pediatrické populaci vzácným nálezem. Jedná se o jednu z nejčastějších mononeuropatiídětského věku. Znalosti průběhu VII. hlavového nervu stejně jako jeho funkce jsou nezbytné pro klinické vyšetření a správné stanovenídiagnózy. Diferenciální diagnostika je pestrá a od ní se i odvíjí adekvátně zvolená...
Méně známá exantematická onemocnění infekčního původu II.Diferenciální diagnostika v pediatrii
Štěpánka Čapková
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):259-262 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/041
Diferenciálně diagnostické hodnocení exantémů v dětském věku je mnohdy velmi obtížné. Praktický dětský lékař se ve své ordinaci setkává nejen s klasickými virovými infekčními exantémy, ale i s alergickými exantémy při nesnášenlivosti léků a potravin, urtikariálními exantémy imunologicky i neimunologicky podmíněnými a parainfekčními exantematickými erupcemi při řadě běžných virových infekcí. Určitý typ exantémů je charakteristický i pro některá chronická kožní onemocnění (např. atopickou dermatitidu, psoriázu, lichen ruber). Exantém je průvodním znakem některých systémových onemocnění (autoimunitní choroby). Ve druhé části pojednání si připomeneme některé...
Online sexualita dětí a dospívajících: praktický postup pediatra při kontaktu dětí s pornografií, sextingem a kybergroomingem
Marek Broul, Adam Cipra, Aneta Hujová, Michal Vostrý, Otakar Fleischmann
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):263-268 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/033
Digitální prostředí je běžnou součástí života dětí a dospívajících a pediatr či pediatrička se stále častěji setkávají se situacemi, v nichž onlinesexualita tvoří skrytý kontext úzkosti, poruch spánku, školního selhávání, konfliktů v rodině nebo akutní krize po sdílení intimního obsahu. Proklinickou praxi je zásadní nepatologizovat konsenzuální adolescentní intimitu, ale zároveň včas odlišit náhodnou expozici sexuálnímu obsahua vývojově obvyklé experimentování od nátlaku, nekonsenzuálního šíření intimních materiálů, sexuálního vydírání a kybergroomingu. Tentopřehledový článek shrnuje základní terminologii, psychické dopady,...
Najčastejšie gény asociované s epilepsiou u detíSouborný referát
Silvia Mináriková, Miriam Kolníková
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):269-275 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/017
Epilepsia patrí celosvetovo medzi najčastejšie chronické neurologické ochorenia. Medzinárodná liga proti epilepsii klasifikuje etiológiu epilepsie do šiestich hlavných kategórií: štrukturálna, genetická, infekčná, metabolická, imunologická a neznáma. V súčasnosti sa predpokladá, že práve genetická etiológia má najväčší výskyt. Toto zistenie bolo podložené rozvojom moderných genetických vyšetrovacích metód, ktoré umožnili identifikáciu stoviek génov asociovaných s epilepsiou a objasnili ich mechanizmy vzniku na molekulárnej úrovni. Medzi najčastejšie gény asociované s epilepsiami v detskom veku patria SCN1A, KCNQ2, CDKL5, SCN2A, STXBP1, PCDH19,...
Akcesórne fontanely u dojčiat: vekový profil výskytu na 3D CT a klinická interpretáciaPůvodní práce
Dominika Laššová, Michaela Dörnhöferová, Ľudmila Podracká
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):276-283 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/042
Cieľ: Zhodnotiť výskyt a vekovú dynamiku akcesórnych fontanel u detí s normálnym tvarom lebky v prvých dvoch rokoch života na základe 3D CT vyšetrení hlavy indikovaných pre ľahké kraniocerebrálne poranenia a poskytnúť orientačné údaje pre interpretáciu incidentálne zachytených akcesórnych fontanel v pediatrickej praxi. Metódy: Retrospektívne boli analyzované 3D CT záznamy lebky 348 detí vo veku 0 - 24 mesiacov, ktoré v období rokov 2010 - 2021 podstúpili CT vyšetrenie na Klinike detskej chirurgie LF UK v Národnom ústave detských chorôb v Bratislave a spĺňali kritériá normocefálie. Akcesórne fontanely boli definované ako dodatočné väzivové medzery odlišné...
Meckelův divertikl a vazivové reziduum ductus omphaloentericus s nálezem ektopické endokrinní pankreatické tkáně jako příčina ileuKazuistiky
Jiří Slavíček, Jakub Fichtl, Ondřej Daum, Jiří Moláček
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):284-287 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/037
Meckelův divertikl je nejčastější kongenitální anomálie gastrointestinálního traktu. Incidence se pohybuje mezi 1-3 %. Pouze přibližně ve 4 % případů se klinicky projeví, jen vzácně jako náhlá příhoda břišní vyžadující operační řešení. Častěji se vyskytuje symptomatický divertikl v mužské populaci, manifestuje se nejčastěji jako krvácení do gastrointestinálního traktu. Až v 50 % případů obsahují Meckelovy divertikly heterotopickou sliznici s původem v pankreatu či žaludku. V kazuistice představujeme případ pětiletého chlapce s anamnézou několik hodin trvajících bolestí břicha a klinickou diagnózou ileu tenkých kliček. Byla provedena akutní laparotomie...