Česko-Slovenská pediatrie, 2026 (roč. 81), číslo 5
Léky proti kašli a nachlazení u dětí: proč je potřebné zvýšit povědomí o jejich správném používání?
Jan David, Patrik Konopásek, Ľuboš Bača, Eva Fürstová
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):243-246 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/038 
Léky proti kašli a nachlazení patří dlouhodobě mezi nejčastěji užívané volně prodejné i předepisované léčivé přípravky v dětském věku. Na nevhodnost jejich používání, zejména u dětí v prvních letech života, opakovaně upozorňuje řada mezinárodních odborných autorit. Přesto zůstávají tyto přípravky běžnou součástí nejen laické samoléčby, ale i odborné klinické praxe. Cílem tohoto sdělení je stručně shrnout současné poznatky a zdůraznit potřebu systematického vzdělávání české odborné veřejnosti v oblasti účinnosti a bezpečnosti této kontroverzní skupiny léčivých přípravků.
Edémy u detí pri nefrotickom syndróme a hepatálnom ochorení: od patofyziológie k liečbe
Ľubica Ingerová, Pavlína Berceliová, Ľudmila Podracká
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):247-252 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/039
Edém je častým klinickým prejavom v pediatrii, jeho prítomnosť však sama o sebe nevypovedá o intravaskulárnom objeme pacienta ani o optimálnej liečbe. Nefrotický syndróm a ascites pri hepatálnom ochorení predstavujú dva modelové stavy, pri ktorých dochádza k retencii sodíka a vody, hypoalbuminémii a aktivácii neurohumorálnych systémov. Napriek podobnému klinickému fenotypu sa významne líšia mechanizmom vzniku edémov, charakterom hypoalbuminémie, poruchou hemostázy aj voľbou diuretickej liečby. Pri nefrotickom syndróme vzniká hypoalbuminémia predovšetkým v dôsledku močových strát albumínu a edémy môžu byť výsledkom underfill aj overfill mechanizmu....
Periferní paréza nervus facialis
Jakub Malý, Miroslav Mamiňák, Ivana Monková
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):253-258 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/040
Nervus facialis je sedmý hlavový nerv, a ačkoliv je znám především pro inervaci mimických svalů hlavy a krku, jedná se o nerv se smíšenou funkcí. Postižení tohoto nervu dělíme na centrální - kortikální oblast a tractus corticonuclearis - a periferní - obě jádra a nervus facialis a intermedius. Periferní obrna lícního nervu není v pediatrické populaci vzácným nálezem. Jedná se o jednu z nejčastějších mononeuropatií dětského věku. Znalosti průběhu VII. hlavového nervu stejně jako jeho funkce jsou nezbytné pro klinické vyšetření a správné stanovení diagnózy. Diferenciální diagnostika je pestrá a od ní se i odvíjí adekvátně zvolená terapie. Obrna může...
Méně známá exantematická onemocnění infekčního původu II.
Štěpánka Čapková
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):259-262 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/041
Diferenciálně diagnostické hodnocení exantémů v dětském věku je mnohdy velmi obtížné. Praktický dětský lékař se ve své ordinaci setkává nejen s klasickými virovými infekčními exantémy, ale i s alergickými exantémy při nesnášenlivosti léků a potravin, urtikariálními exantémy imunologicky i neimunologicky podmíněnými a parainfekčními exantematickými erupcemi při řadě běžných virových infekcí. Určitý typ exantémů je charakteristický i pro některá chronická kožní onemocnění (např. atopickou dermatitidu, psoriázu, lichen ruber). Exantém je průvodním znakem některých systémových onemocnění (autoimunitní choroby). Ve druhé části pojednání si připomeneme některé...
Online sexualita dětí a dospívajících: praktický postup pediatra při kontaktu dětí s pornografií, sextingem a kybergroomingem
Marek Broul, Adam Cipra, Aneta Hujová, Michal Vostrý, Otakar Fleischmann
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):263-268 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/033
Digitální prostředí je běžnou součástí života dětí a dospívajících a pediatr či pediatrička se stále častěji setkávají se situacemi, v nichž online sexualita tvoří skrytý kontext úzkosti, poruch spánku, školního selhávání, konfliktů v rodině nebo akutní krize po sdílení intimního obsahu. Pro klinickou praxi je zásadní nepatologizovat konsenzuální adolescentní intimitu, ale zároveň včas odlišit náhodnou expozici sexuálnímu obsahu a vývojově obvyklé experimentování od nátlaku, nekonsenzuálního šíření intimních materiálů, sexuálního vydírání a kybergroomingu. Tento přehledový článek shrnuje základní terminologii, psychické dopady, signály k aktivnímu...
Najčastejšie gény asociované s epilepsiou u detí
Silvia Mináriková, Miriam Kolníková
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):269-275 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/017
Epilepsia patrí celosvetovo medzi najčastejšie chronické neurologické ochorenia. Medzinárodná liga proti epilepsii klasifikuje etiológiu epilepsie do šiestich hlavných kategórií: štrukturálna, genetická, infekčná, metabolická, imunologická a neznáma. V súčasnosti sa predpokladá, že práve genetická etiológia má najväčší výskyt. Toto zistenie bolo podložené rozvojom moderných genetických vyšetrovacích metód, ktoré umožnili identifikáciu stoviek génov asociovaných s epilepsiou a objasnili ich mechanizmy vzniku na molekulárnej úrovni. Medzi najčastejšie gény asociované s epilepsiami v detskom veku patria SCN1A, KCNQ2, CDKL5, SCN2A, STXBP1, PCDH19,...
Akcesórne fontanely u dojčiat: vekový profil výskytu na 3D CT a klinická interpretácia
Dominika Laššová, Michaela Dörnhöferová, Ľudmila Podracká
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):276-283 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/042
Cieľ: Zhodnotiť výskyt a vekovú dynamiku akcesórnych fontanel u detí s normálnym tvarom lebky v prvých dvoch rokoch života na základe 3D CT vyšetrení hlavy indikovaných pre ľahké kraniocerebrálne poranenia a poskytnúť orientačné údaje pre interpretáciu incidentálne zachytených akcesórnych fontanel v pediatrickej praxi. Metódy: Retrospektívne boli analyzované 3D CT záznamy lebky 348 detí vo veku 0 - 24 mesiacov, ktoré v období rokov 2010 - 2021 podstúpili CT vyšetrenie na Klinike detskej chirurgie LF UK v Národnom ústave detských chorôb v Bratislave a spĺňali kritériá normocefálie. Akcesórne fontanely boli definované ako dodatočné väzivové medzery odlišné...
Meckelův divertikl a vazivové reziduum ductus omphaloentericus s nálezem ektopické endokrinní pankreatické tkáně jako příčina ileu
Jiří Slavíček, Jakub Fichtl, Ondřej Daum, Jiří Moláček
Čes-slov Pediat 2026, 81(5):284-287 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/037
Meckelův divertikl je nejčastější kongenitální anomálie gastrointestinálního traktu. Incidence se pohybuje mezi 1- 3 %. Pouze přibližně ve 4 % případů se klinicky projeví, jen vzácně jako náhlá příhoda břišní vyžadující operační řešení. Častěji se vyskytuje symptomatický divertikl v mužské populaci, manifestuje se nejčastěji jako krvácení do gastrointestinálního traktu. Až v 50 % případů obsahují Meckelovy divertikly heterotopickou sliznici s původem v pankreatu či žaludku. V kazuistice představujeme případ pětiletého chlapce s anamnézou několik hodin trvajících bolestí břicha a klinickou diagnózou ileu tenkých kliček. Byla provedena akutní laparotomie...