Česko-Slovenská pediatrie, 2026 (roč. 81), číslo 2
Gastroezofageální reflux u kojencůOdborný cyklus Česko-slovenské pediatrie podle doporučení Evropské pediatrické akademie
Jana Tomanová, Rita Halašová, Vanda Mečiarová, Jan Melek
Čes-slov Pediat 2026, 81(2):67-70 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/008 
Gastroezofageální reflux (GER) u kojenců představuje ve většině případů fyziologický a spontánně odeznívající jev. Základem diagnostiky je rozbor anamnézy a fyzikální vyšetření se zaměřením na vyloučení varovných příznaků, které mohou svědčit pro onemocnění z gastroezofageálního refluxu (GERD) nebo jiné onemocnění. Převážná většina těchto dětí dobře prospívá a nemá respirační nebo neurologické komplikace. Základním terapeutickým přístupem je edukace rodičů spolu s režimovými opatřeními (vyvarování se překrmování, pokračování v kojení a zahušťování krmení). Při nedostatečném efektu těchto opatření lze nasadit po dobu 2-4 týdnů extenzivní hydrolyzát,...
Vzácná puchýřnatá onemocnění dětského věku a jejich diferenciální diagnostikaDiferenciální diagnostika v pediatrii
Štěpánka Čapková
Čes-slov Pediat 2026, 81(2):71-77 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/009
Dermatologové i dětští lékaři dobře vědí, že kůže kojenců a malých dětí je, vzhledem ke své stavbě, náchylná ke vzniku puchýřů. S puchýřnatými onemocněními se proto všichni setkáváme často (tlakové puchýře, popáleniny, solární dermatitida, bulózní impetigo, onemocnění vyvolané virem herpes simplex nebo virem varicella zoster). Jsou ale závažné puchýřnaté choroby, které jsou v dětském věku vzácné (autoimunitní puchýřnaté choroby nebo některé genodermatózy), kde stanovení diagnózy vyžaduje velké zkušenosti a znalosti. Ve svém sdělení autorka prezentuje čtyři vzácná puchýřnatá onemocnění a jejich vývoj u svých dlouhodobě sledovaných dětských pacientů.
Účelnost použití streptestu v pediatrické praxiPediatrické postupy v praxi
Jan David, Patrik Konopásek
Čes-slov Pediat 2026, 81(2):79-80 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/010
Správné odlišení virové a bakteriální faryngitidy je klíčové pro cílenou indikaci antibiotické léčby a omezení narůstající antibiotické rezistence. Klinické příznaky samy o sobě nedokážou spolehlivě určit etiologii, proto se v pediatrické praxi využívají rychlé antigenní testy (tzv. streptesty). Streptest představuje rychlý a většinou užitečný diagnostický nástroj, pokud je správně indikován. Jeho výsledky je vždy nutné interpretovat v kontextu klinického stavu pacienta, epidemiologické situace a dalších relevantních faktorů. Současně je třeba se vyvarovat testování v situacích, kdy můžeme detekovat pouze asymptomatické nosičství, což by mohlo vést...
Poruchy sání a polykání u kojenců
Barbora Černá, Hana Nestávalová, Barbora Jírová, Kristýna Zárubová, Barbora Obermannová
Čes-slov Pediat 2026, 81(2):81-87 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/011
Poruchy sání a polykání u kojenců představují významný klinický problém s potenciálně závažnými důsledky na celkový vývoj dítěte. Schopnosti nezbytné k perorálnímu krmení se začínají formovat již v prenatálním období a dále se zdokonalují během prvních měsíců života, kdy je zásadní koordinace sání, polykání a dýchání. Příčiny těchto poruch zahrnují anatomické, neurologické a další systémové faktory. Klinické projevy poruch sání a polykání se pohybují od závažných aspiračních epizod až po diskrétní, méně specifické nálezy, jako jsou malé hmotnostní přírůstky. Diagnostika vyžaduje mezioborovou spolupráci a zahrnuje podrobnou anamnézu, fyzikální vyšetření...
Faktory ovlivňující rezistenci k antibiotikům u Haemophilus influenzae
Helena Žemličková, Vladislav Jakubů, Lucia Mališová, Iveta Vrbová, Markéta Čechová
Čes-slov Pediat 2026, 81(2):88-93 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/012
Haemophilus influenzae je běžnou součástí mikroflóry horního respiračního traktu, zároveň je také jedním z hlavních původců širokého spektra onemocnění od nekomplikovaných infekcí dýchacích cest až po život ohrožující infekce. Tradičními léky pro terapii hemofilových infekcí jsou betalaktamová antibiotika. Rezistence k betalaktamům je u hemofilů způsobena produkcí betalaktamázy nebo vzniká na podkladě mutací v genu ftsI, kódujícím penicilin-binding protein 3. Tyto kmeny jsou označované jako rPBP3 (genotyp vykazující mutaci v transpeptidázové oblasti ftsI). Podle výsledků surveillance antibiotické rezistence vzrůstá v České republice podíl...
Screening skoliózy u dětí na základních školách v České republice
Jana Kratěnová, Naděžda Čapková, Kristýna Žejglicová, Kateřina Smíšková
Čes-slov Pediat 2026, 81(2):94-97 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/059
Úvod. Problematika skoliózy u dětí představuje závažné téma z pohledu přístupu nejen pediatrů, ale i jiných zdravotníků, pedagogů a v neposlední řadě rodičů. Základním cílem studie bylo zjistit, jaký je výskyt patologického zakřivení páteře u školních dětí. Metodika. Screening skoliózy provedly rehabilitační lékařky, fyzioterapeutky a pracovníci Státního zdravotního ústavu podle metodiky doporučované rehabilitačním pracovištěm zabývajícím se diagnostikou a léčbou skoliózy a v souladu s US Guidelines z roku 2018. Jednalo se o provedení jednoduchého Adamsova testu (test v předklonu) doplněného o použití skoliometru. Celkem bylo vyšetřeno 1369 dětí ve...
Kardiovaskulárne aspekty pacientov s Williamsovým-Beurenovým syndrómom
Peter Olejník, David Pavlák, Erika Kucharovicová, Michaela Lapšová, Tereza Šoltésová
Čes-slov Pediat 2026, 81(2):98-103 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/060
Williamsov-Beurenov syndróm (WBS) je multisystémové genetické ochorenie spôsobené mikrodeléciou v oblasti 7q11.23 zahŕňajúcou gén ENL pre elastín, ktorý zohráva kľúčovú úlohu pri vzniku kardiovaskulárnych lézií. Tie predstavujú hlavnú príčinu morbidity a mortality u pacientov s týmto syndrómom. Retrospektívne sme analyzovali 20 pacientov s geneticky potvrdeným syndrómom sledovaných alebo vyšetrených v Detskom kardiocentre v Bratislave - národnom centre pre starostlivosť o deti s kardiovaskulárnym ochorením, v rokoch 2012-2022 (priemerná dĺžka sledovania 4,7 roka). V tomto súbore pacientov sme hodnotili incidenciu jednotlivých kardiovaskulárnych...
Raritní příčina krční lymfadenopatie v dětském věku
Jan Volf, Jana Lhotská, Václav Eis, Ľudmila Verešpejová, Hana Malíková, Markéta Racková, Jan David
Čes-slov Pediat 2026, 81(2):104-108 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/013
Diferenciální diagnostika krčních lymfadenopatií je v dětském věku široká. V naprosté většině případů převažují infekční a benigní příčiny. O to obtížnější je v některých situacích rozpoznat závažnější či vzácnější onemocnění. Kikuchiho- Fujimotova nemoc, známá také jako histiocytární nekrotizující lymfadenitida, je vzácné, benigní a samoúpravné onemocnění, popsané teprve v sedmdesátých letech 20. století. Postihuje převážně mladé dospělé a svým průběhem může napodobovat infekční či autoimunitní stavy. Vzhledem ke svému raritnímu výskytu představuje Kikuchiho-Fujimotova nemoc diagnostickou výzvu i v pediatrické populaci. V prezentované kazuistice popisujeme...