Česko-Slovenská pediatrie, 2025 (roč. 80), číslo 3
48 let intervenční léčby kardiovaskulárních onemocnění v Dětském kardiocentru
Václav Chaloupecký
Čes-slov Pediat 2025, 80(3):127-131 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/014 
V přehledovém článku jsou shrnuty časné a dlouhodobé výsledky intervenční léčby vrozených srdečních vad (VSV) v Dětském kardiocentru. V letech 1977-2024 bylo provedeno celkem 7027 intervenčních srdečních katetrizací a 17 182 kardiochirurgických operací, včetně 43 transplantací srdce, u 19 120 jedinců, z nichž 17 323 (90,6 %) mělo vrozenou srdeční vadu a 1797 (9,4 %) mělo primární dysrytmie nebo získaná srdeční onemocnění. Časná pooperační úmrtnost se v posledních 20 letech pohybuje kolem 1 %. Dlouhodobá prognóza byla hodnocena u 13 348 dětí s VSV narozených v letech 1978-2020, u kterých bylo provedeno ve stejném časovém období celkem 14 408 kardiochirurgických...
Rizika psychosociálního vývoje v adolescenci
Jana Kocourková, Jiří Koutek
Čes-slov Pediat 2025, 80(3):132-135 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/015
Adolescentní vývojové období představuje etapu přechodu od dětství do dospělosti. Tento proces je ovlivňován biologickými změnami i psychosociálními vlivy, které vyplývají z rodiny, vrstevnického prostředí a širších sociokulturních okolností. Adolescenti stojí před vývojovými úkoly směrem k dosažení vlastní autonomie a nalezení "svého místa na slunci". Vývojové komplikace se mohou projevit zejména v emočně nestabilním prožívání, narcistické nerovnováze a nestabilitě blízkých vztahů, autodestruktivním chováním Spektrum potíží je na jednom konci možné popsat jako běžnou adolescentní nestabilitu (adolescentní krizi), na druhém konci jako poruchový vývoj...
Přístup k pacientovi s podezřením na mentální anorexii
Michaela Jančíková, Martin Světnička, Aneta Kodytková, Jan David
Čes-slov Pediat 2025, 80(3):136-141 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/016
Mentální anorexie se nejčastěji vyskytuje u dospívajících dívek a mladých žen, nicméně může postihnout jedince v jakémkoli věku, jakéhokoli pohlaví, sexuální orientace či jakékoli socioekonomické úrovně. Ačkoli se jedná o vážné onemocnění, určitá část pacientů může disponovat zcela fyziologickým nálezem při klinickém somatickém vyšetření. Včasná diagnostika je pak zásadní a vyžaduje multidisciplinární přístup. Je nutno nepodlehnout tunelovitému vidění a řádně vyloučit jiné možné organické příčiny. V rámci léčebného přístupu je nutno myslet na to, že onemocnění není důsledkem volby pacienta, a proto je vhodné volit nesankční, i když motivující přístup....
Diferenciální diagnostika poruch hybnosti u dětí
Vladimír Komárek
Čes-slov Pediat 2025, 80(3):142-143 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/017
Obecně je spektrum příznaků a příčin poruch hybnosti velmi široké i pestré a vyžaduje jak znalosti diferenciální diagnostiky, tak i zkušenost a trpělivost. Mezi diagnosticky nejsložitější hybné poruchy patří dystonické syndromy, které jsou často vzhledem k mnohdy bizarní symptomatologii mylně považované za funkční disociativní obtíže.
Sepse s meningitidou způsobená Haemophilus influenzae typu b u řádně očkované dívky
Vojtěch Krška, Jan Hřídel, Irena Starová, Iva Šípová
Čes-slov Pediat 2025, 80(3):144-147 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/011
Zavedení očkování konjugovanými vakcínami proti Haemophilus influenzae typu b vedlo k dramatickému snížení incidence hemofilových nákaz. V České republice bylo toto očkování plošně zahájeno v roce 2001 s několika menšími úpravami v roce 2007 a 2018. Vzhledem k přírodnímu výběru postupně převážily non-b sérotypy jako původci onemocnění způsobených Haemophilus influenzae. Nicméně infekce způsobené Haemophilus influenzae typu b zcela nevymizely a občas se bohužel vyskytnou i u plně očkovaných jedinců, jak dokazuje naše kazuistika.
Pierre Robinova sekvence a současné možnosti jejího managementu
Vojtěch Novotný, Magdalena Koťová, Tereza Doušová, Barbora Obermannová
Čes-slov Pediat 2025, 80(3):148-153 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/019
Pierre Robinova sekvence (PRS) je vrozená vada, která zahrnuje mikrognatii, glosoptózu a u části pacientů rovněž rozštěp patra různého rozsahu. To vede k obstrukci horních dýchacích cest a problémům s krmením. PRS vyžaduje komplexní přístup, který kombinuje multidisciplinární péči a využívá jak chirurgické, tak neinvazivní metody. V posledních letech se jako jedna z hlavních neinvazivních možností léčby prosazuje Tübingenská palatinální destička (TPP), která stabilizuje polohu jazyka a pomáhá eliminovat obstrukci dýchacích cest. Současně uvolněním a předsunutím jazyka také stimuluje růst dolní čelisti a výrazně zlepšuje krmení novorozenců, čímž snižuje...