Česko-Slovenská pediatrie, 2026 (roč. 81), číslo 3
Jan Janoušek: pionýr v resynchronizační léčbě srdečního selhání u dětí
Jan Marek
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):125-127 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/024 
Resynchronizační léčba srdečního selhání (CRT) je v dnešní době v případech dyssynchronní dysfunkce srdečních komor uznávanou léčebnou metodou, která spolu s farmakologickou léčb ou umožní významně zlepšit klinický stav pacientů, včetně těch indikovaných k transplantaci srdce. Jan Janoušek z motolského Dětského kardiocentra se jako jeden z prvních dětských kardiologů ve světě významně zasloužil o zavedení CRT u dětí s vrozeným či získaným srdečním onemocněním. V tomto sdělení je uvedena problematika CRT a první výsledky publikované Janem Janouškem v American Journal of Cardiology v roce 2001.
Choosing Wisely: Léčba akutní bronchiolitidy u dětí - role terapie kortikoidy a inhalačními bronchodilatanciiOdborný cyklus Česko-slovenské pediatrie podle doporučení Evropské akademie pediatrie
Jana Tuková
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):128-131 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/025
Přestože je akutní bronchiolitida u kojenců a malých batolat časté a závažné virové onemocnění, v současnosti chybí účinná cílená terapie. V klinické praxi se aktuálně soustředíme na prevenci infekce lidským respiračním syncytiálním virem (RSV) pomocí nově široce dostupné pasivní imunizace. Dětem s mírnou formou nabízíme podpůrnou terapii a monitorování stavu, v případě rozvíjející se progredující respirační insuficience je nutná časná hospitalizace a případná terapie dechové nedostatečnosti. Obecně dosud přetrvává nejednotný přístup k použití inhalačních bronchodilatancií a kortikoidů v léčbě akutní bronchiolitidy, přestože jsou již řadu let publikována...
Obličejové dermatózy v kojeneckém věkuDiferenciální diagnostika v pediatrii
Štěpánka Čapková
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):132-140 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/026
Obličejové dermatózy kojeneckého věku v širším slova smyslu zahrnují velké množství rozmanitých kožních projevů, které se mohou vyskytovat na obličeji jako součást celkových onemocnění (např. dermatomyositida, genodermatózy ) nebo jsou projevem kožních onemocnění lokalizovaných nejen na obličeji (např. onemocnění infekčního původu, ekzémová onemocnění). Obličejové dermatózy v užším slova smyslu jsou onemocnění lokalizovaná pouze na obličeji (např. milia, acne neonatorum, periorální dermatitida). Autorka z velkého počtu obličejových onemocnění vybírá ty dermatózy, jejichž diferenciální diagnostika může být v ordinaci dětského lékaře obtížná.
Od nadmerného zápalu k imunoparalýze: úloha neutrofilových extracelulárnych pascí (NETs) v patogenéze sepsy u detí
Ľudmila Podracká, Alexandra Gaal Kovalčíková, Peter Celec, Michal Pastorek
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):141-147 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/027
Sepsa je život ohrozujúci klinický syndróm charakterizovaný orgánovou dysfunkciou vznikajúcou na podklade dysregulovanej odpovede hostiteľa na infekciu. Napriek významnému pokroku v intenzívnej starostlivosti zostáva sepsa jednou z hlavných príčin mortality v pediatrickej populácii. Patogenéza sepsy zahŕňa komplexnú interakciu medzi patogénom a imunitným systémom hostiteľa, ktorá vedie k aktivácii vrodenej imunity, nadmernej produkcii zápalových mediátorov, poruche funkcie endotelu, aktivácii koagulačných mechanizmov a rozvoju mikrovaskulárneho poškodenia. Charakteristickým znakom sepsy je súčasná prítomnosť hyperzápalovej odpovede a sepsou indukovanej...
Aktuální doporučení v diagnostice a léčbě zánětu středního ucha u dětíPediatrické postupy v praxi
Michal Bartoš, Milan Urík, Vít Kruntorád, Barbora Petrová, Ivo Šlapák, Petr Jabandžiev
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):148-154 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/016
Akutní zánět středního ucha (AOM) u dětí zůstává klíčovým tématem pediatrické praxe vzhledem k vysoké incidenci a dopadu na antibiotickou preskripci. Moderní diagnostické postupy akcentují objektivizaci nálezu pomocí zvětšovací otoskopie. Terapie se zaměřuje na selektivní indikaci antibiotik, preferenci podávání základních penicilinových antibiotik u rizikových skupin a optimalizaci délky léčby. D ůraz je kladen na analgezii, správnou stratifikaci pacientů a podporu antibiotické administrace. Tento přehled shrnuje aktuální doporučení a nové postupy, které směřují k přesnější diagnostice a individualizované léčbě AOM v pediatrické populaci. Sdělení...
Doporučení pro vyšetřování vrozených trombofilií v dětském věku
Kateřina Zdráhalová, Pavel Mazánek, Ester Zápotocká, Jan Blatný
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):155-157 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/028
Incidence tromboembolické nemoci v dětském věku je ve srovnání s dospělou populací nízká. Trombofilií rozumíme faktory, které riziko rozvoje trombózy zvyšují. Pro vznik trombózy v dětském věku jsou nejpodstatnější faktory získané, na prvním místě centrální žilní katétry. Oproti tomu vrozené trombofilie hrají pouze vedlejší roli. Schválené konsenzuální doporučení na základě publikované literatury specifikuje indikaci k vyšetření vrozených trombofilií a jeho rozsah. Nesprávně indikované, provedené a/nebo interpretované vyšetření může být zavádějící a poten- ciálně škodlivé.
Vzácná komplikace ještě vzácnějšího onemocnění
Paulína Činčilová, Susanna Bodnárová, Petra Gkalpakioti, Zdeněk Čada, Zuzana Balogová, Jana Lhotská, Jan David, dorostu, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):158-162 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/029
Syndrom keratitidy-ichtyózy-hluchoty (KID syndrom) je vzácné geneticky podmíněné onemocnění, které je charakterizováno zejména kožními a smyslovými abnormalitami. Pacienti mají však zároveň celoživotně zvýšené riziko infekčních a nádorových komplikací kůže a sliznic. V kazuistickém sdělení prezentujeme případ jedenáctiletého chlapce s KID syndromem hospitalizovaného pro suspektní akutní glositidu. Klinicky dominovala objemná, palpačně tuhá rezistence jazyka s četnými erozivními lézemi. Pacient byl léčen antibiotiky, nicméně progresivní nárůst otoku jazyka vedl k vyslovení podezření na maligní etiologii léze. Magnetická rezonance prokázala rozsáhlý...
Vzťah používania Instagramu a TikToku k symptomatike porúch príjmu potravy u adolescentných dievčat: význam sociálneho porovnávaniaPůvodní práce
Juraj Jurík, Jana Trebatická
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):163-168 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/030
Úvod: Sociálne siete predstavujú významné prostredie sociálneho porovnávania u dnešných adolescentov a môžu súvisieť s ich zhoršeným vnímaním telesného obrazu a symptomatikou porúch príjmu potravy. Klinická prax však často operuje najmä s "časom stráveným na mobile", hoci mechanizmy ako negatívne porovnávanie či problémové používanie môžu byť relevantnejšie než samotný počet hodín používania. Metodika: Ide o prierezovú štúdiu v neklinickej vzorke 267 dievčat (14-17 rokov). Symptómy porúch príjmu potravy boli hodnotené EDE-Q dotazníkom (hodnotených 22 položiek; α = 0,938). Používanie Instagramu a TikToku bolo merané stráveným časom, škálami problémového...
Půlstoletí od objevu nové infekční nemoci - legionelózy
Jiří Beneš
Čes-slov Pediat 2026, 81(3):169-171 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/031
V článku je popsána historie objevu legionářské choroby, včetně komplikací a rozpaků, které tento objev provázely. V druhé části textu je podáno stručné shrnutí patogeneze nemoci, její diagnostika a léčba.