Česko-Slovenská pediatrie, 2024 (roč. 79), číslo 4
Role dietních intervencí v prevenci a léčbě diabetu 1. typu
Vít Neuman, Lukáš Plachý, Štěpánka Průhová, Zdeněk Šumník
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):187-190 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/033 
Vztah složení naší stravy a vzniku a léčby diabetes mellitus 1. typu (DM1) je znám již od dob před objevením inzulinu, kdy se poprvé objevila snaha pomocí dietních opatření zpomalit či zastavit progresi onemocnění. Kromě toho je k dietě přistupováno i jako k doplňkové léčbě k inzulinoterapii , jejímž účelem má být snaha o dosažení terapeutických cílů. V rámci dietních opatření v souvislosti s DM1 byl dosud zejména zkoumán vliv umělé dětské výživy, lepku, respektive jeho vysazení, vitaminu D, omega-3 mastných kyselin a sníženého příjmu sacharidů v rámci takzvané nízkosacharidové diety. Cílem tohoto přehledového článku je uceleně shrnout nejnovější vědecké...
Aktuální postupy v diagnostice, léčbě a prevenci alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)
Nikola Tichá, Michala Komyšáková, Barbora Obermannová
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):191-194 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/042
Přehledový článek předkládá novinky v managementu alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) u kojenců a dětí, a to na základě aktualizovaných doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) z roku 2023, která se věnují zejména prevenci ABKM.
Dieta s nízkým obsahem fermentabilních oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů (FODMAP) jako léčebný postup u dětí s funkčními poruchami gastrointestinálního traktu
Ondřej Šácha, Kristýna Zárubová
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):195-199 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/043
V léčbě některých gastrointestinálních onemocnění u dětí se stále častěji využívají dietní opatření založená na vyloučení některé ze skupiny fermentabilních oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů ze stravy (low-FODMAP dieta). Následující text shrnuje podstatná doporučení užití diety s nízkým obsahem FODMAP a vychází ze stanoviska Evropské společnosti pro gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) vydaného v září roku 2022. Sdělení obsahuje kromě dostupné evidence také doporučení týkající se zahájení, trvání, postupného ukončování, monitorování, odborného vedení, bezpečnosti a rizik low-FODMAP diety. Zatím existuje jen málo důkazů...
Dlouhodobá domácí oxygenoterapie u dětí (II)
Tereza Holeček Krištofová, Václav Koucký, Petr Pohunek
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):202-207 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/034
Dlouhodobá domácí oxygenoterapie u dětí (DDOT) je definována jako podávání kyslíku mimo nemocniční prostředí pacientům s onemocněním plic, plicních cév a případně i hrudní stěny (resp. ventilační pumpy) trpícím chronickou respirační insuficiencí 1. typu. Tento přehledový článek je druhým ze dvou článků, které se zabývají problematikou DDOT v České republice. Věnuje se praktickým aspektům DDOT a klade si za cíl stručně představit typy domácí oxygenoterapie a zdroje kyslíku. Dále představuje indikační kritéria pro DDOT v ČR a indikační kritéria dle doporučení Americké hrudní společnosti (ATS) a Britské hrudní společnosti (BTS). Diskutovány jsou i limitace...
Deficience lyzozomální kyselé lipázy
Radana Kotalová
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):209-212 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/035
Deficience kyselé lipázy (LAL-D) je geneticky podmíněné progresivní onemocnění s významnou morbiditou a mortalitou u dětí i dospělých. Hlavními klinickými příznaky jsou kombinace jaterní dysfunkce a dyslipidemie v důsledku střádání esterů cholesterolu a triacylglycerolů v celém organismu, převážně v játrech, slezině, gastrointestinálním traktu a ve stěnách cév. LAL-D m á dostupnou přesnou diagnostiku biochemickým průkazem aktivity kyselé lyzozomální lipázy (LAL) a v posledních letech je dobře řešitelná kauzálně podáním rekombinantní enzymové substituční terapie.
Farmakogenetika v personalizácii liečby pediatrických pacientov s nešpecifickými zápalovými ochoreniami čreva (IBD)
Daniela Kosorínová, Pavlína Suchá, Zuzana Havlíčeková, Marek Pršo, Pavol Dvoran, Peter Bánovčin
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):213-219 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/008
Pacienti s nešpecifickými zápalovými ochoreniami čreva vykazujú významné odlišnosti vo fenotypových prejavoch ochorenia ako aj odpovedi na liečbu. Výrazná interindividuálna variabilita liečebnej odozvy viedla v posledných rokoch k výskumným iniciatívam zameraným na identifikáciu genetických markerov schopných prispieť k optimalizácii liečebných stratégií. Do klinickej praxe sa implementovalo napríklad vyšetrovanie prediktívnych markerov tiopurínmi-indukovanej myelosupresie. Na druhej strane, markery súvisiace s novšími liečebnými možnosťami, akou je napríklad biologická liečba, sa v bežnej praxi zatiaľ nevyužívajú. Článok ponúka prehľad pokrokov na...
Klinický průběh a léčba lipodystrofických syndromů u dětí
Jan Lebl, Francesco Chiarelli
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):221-225 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/036
Lipodystrofické syndromy jsou heterogenní skupinou vzácných onemocnění spojených se ztrátou podkožní tukové tkáně různého rozsahu, která vede k závažným metabolickým komplikacím - hypertriglyceridemii, steatóze jater a zejména inzulinové rezistenci. Tyto komplikace mohou zkracovat život. V důsledku chybění tukové tkáně dochází k deficitu adipokinů, zejména leptinu. V léčbě lipodystrofických syndromů se uplatňuje konvenční složka - standardní léčba metabolických komplikací, ale také nedávno zavedené podávání rekombinantního leptinu.(metreleptinu) který kompenzuje leptinový deficit. Jeho podávání významně zlepšuje klinický stav pacientů a jejich metabolické...
Malabsorpční syndromy
Martina Ambrozová, Matěj Hrunka, Petr Jabandžiev
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):226-232 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/037
Malabsorpční syndromy představují rozsáhlou skupinu onemocnění, pro která je typická porucha intraluminálního trávení či vstřebávání živin. Klinicky se manifestují jako průjem, steatorea, nadýmání anebo neprospívání. Některé jednotky mohou být doprovázeny i specifickými příznaky, jako jsou např. otoky, paličkovité prsty a perianální exantém. Článek má za cíl na základě recentních poznatků malabsorpční syndromy přehledně klasifikovat a shrnout jejich etiologii, etiopatogenezi a klinickou manifestaci. Nedílnou součástí textu je rovněž přiblížení aktuálních diagnostických a léčebných postupů. V souladu se zaměřením rubriky budou diskutovány zejména nozologické jednotky...
Evaluation of aesthetic results of surgical treatment in patients with sagittal craniosynostosis using anthropometryPůvodní práce
Lenka Matejáková, František Horn, Robert Chrenko, Eva Štefánková, Robert Jasenek, Dana Kuniaková, Katarína Hirošová, Martin Samohýl, Katarína Mayer-Vargová, Jana Babjaková, Jana Jurkovičová, Ľubica Argalášová
Čes-slov Pediat 2024, 79(4):233-239 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/038
Objective: The aim of this study is to monitor the cranial parameters of patients with sagittal craniosynostosis. We will mainly focus on the differences between endoscopic and open-surgical treatment and their influence on changes in cranial parameters in patients with craniosynostosis of the sagittal suture. Craniosynostosis has various consequences, including reduced self-confidence and problems fitting in among other children due to craniofacial deformity. Therefore, monitoring aesthetic results of craniosynostosis treatment in pediatric patients is important. Patients and Methods: The sample of patients included in this study comes from patients...