Česko-Slovenská pediatrie, 2024 (roč. 79), číslo 2
Vitamin D v enterální a parenterální výživě
Eva Karásková, Marie Rohanová
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):73-76 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/013 
Vitamin D je významným steroidním hormonálním prekurzorem s vlivem jak na kostní metabolismus, tak i na imunitní děje a další orgánové systémy. Pacienti, kterým je podávána enterální nebo parenterální výživa, patří mezi rizikové stran možného rozvoje deficitu vitaminu D. Článek se věnuje analýze skupin pacientů v riziku deplece vitam inu D z pohledu nutricionisty a uvádí dostupné doporučené postupy pro monitoraci hladin a suplementaci vitaminu D u pacientů na nutriční podpoře.
Vitamin D a imunita
Vendula Látalová, František Kopřiva, Denis Dvořák, Eva Karásková
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):77-80 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/016
Role vitaminu D je klasicky spojována především s kalcium-fosfátovým metabolismem. V posledních letech však máme stále více informací o jeho významném imunoregulačním vlivu, a to jak na vrozenou, tak adaptivní imunitu. Vitamin D má svůj význam při ochraně před patogenními mikroorganismy i v udržení imunotolerance a jeho nedostatek bývá spojován s infekcemi, autoimunitními či nádorovými chorobami.
Role vitaminu D u dětí s chronickým onemocněním ledvin
Ludmila Zatloukalová, Hana Flögelová
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):81-84 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/010
Ledviny hrají důležitou úlohu v metabolismu vitaminu D, protože aktivní forma vitaminu D vzniká v tubulárních buňkách ledvin. Přehledový článek se zabývá metabolismem vitaminu D v ledvinách a potřebou suplementace vitaminu D při chronickém onemocnění ledvin. Je rozlišeno, kdy stačí doplnit 25-hydroxy-vitamin D, který ledviny dokážou přeměnit na hormonálně aktivní formu, a kdy je funkce ledvin natolik snížená, že je třeba léčit aktivním 1,25-dihydroxy-vitaminem D. Kidneys play an important role in metabolism of vitamin D since the active form of vitamin D is created in renal tubular cells. This review is concerned with metabolism of vitamin D in kidneys...
Vitamin D u dětí s nespecifickým střevním zánětem
Miloš Geryk, Eva Karásková
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):85-88 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/011
Vztah nespecifických střevních zánětů a vitaminu D je intenzivně studován nejen v souvislosti s kostním metabolismem, ale rovněž ve vztahu k imunopatologickým dějům v gastrointestinálním taktu, k střevní mikrobiotě a také efektivitě léčby zánětlivých střevních onemocnění. Ačkoliv je zřejmé, že nemocní s nespecifickým střevním zánětem často trpí deficitem vitaminu D, není dosud plně objasněno, zda jeho substituce vede ke zlepšení klinického stavu či prognózy těchto jedinců.
Vitamin/hormon D v dětské revmatologii - minireview a shrnutí pro praxi
Kateřina Bouchalová, Tereza Flögelová, Zuzana Pytelová
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):89-92 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/012
Vitamin/hormon D představuje látku s významnou rolí v dětské revmatologii. Mimo dlouho známé protiinfekční efekty je studována jeho protizánětlivá funkce. V randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii u adolescentů se systémovým lupus erythematodes (SLE) bylo zjištěno , že substituce vitaminu D vedla ke snížení aktivity nemoci a redukci únavy pacientů. V případě nesystémové juvenilní idiopatické artritidy (JIA) se jedná o biomarker, který společně s dalšími klinickými a laboratorními znaky hraje roli v predikci inaktivního onemocnění. Publikace studující periodickou horečku s aftózní stomatitidou, faryngitidou a krční lymfadenitidou...
Které laboratorní parametry jsou vhodné pro hodnocení stavu výživy?
Klára Bernášková, Jan David
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):93-97 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/014
Výživa významně ovlivňuje zdravotní stav jedince, protože ovlivňují biochemické a energetické děje v těle. Děti jsou k důsledkům poruch výživy významně náchylnější než dospělí. Zhodnocení nutričního stavu pacienta vychází z anamnestických údajů a výsledků fyzikálních, laboratorních, funkčních a zobrazovacích vyšetření. Hodnocení a interpretace laboratorních nálezů bývají obtížné, ale na druhou stranu j sou pro odhad nutriční bilance stěžejní. Proto se předkládaný článek věnuje interpretaci nejčastěji užívaných nutričních laboratorních parametrů a upozorňuje na některá jejich úskalí a souvislosti z pohledu patofyziologie.
Vplyv celiakie na kvalitu života adolescentov
Jana Michalková, Lucia Dimunová, Pavol Mikula, Miriam Mati
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):98-101 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2023/048
Úvod: Dopad chronickej choroby na zdravie jedinca odzrkadľujú jednotlivé aspekty kvality života. Cieľom príspevku je zhodnotiť vplyv celiakie u adolescentov na ich kvalitu života v štyroch subškálach: dysfória, obmedzenia, obavy o zdravie a nedostatočná liečba vzhľadom na rodové rozdiely. Metodika: Zber dát prebiehal v období od 04/2019 do 05/2020 u adolescentov vo veku 15-18 rokov navštevujúcich gastroenterologické ambulancie v DFN Košice. Štandardizovaný dotazník pre pacientov s celiakiou CD-QOL vyplnilo spolu 33 pacientov (16 chlapcov, 17 dievčat). Priemerný vek adolescentov bol 16,36 ± 1,11 a priemerná dĺžka ich liečby dosahovala 8,39 ± 5,04...
Bartterov syndróm u detí: súbor ôsmich prípadov z Českej republiky a Slovenska
Daniel Csomó, Jan Papež, Zdeněk Doležel, Martin Dluholucký, Eva Sládková, Ľudmila Podracká
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):102-107 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/015
Bartterov syndróm zahŕňa skupinu vzácnych geneticky podmienených tubulopatií sprevádzaných zvýšenými močovými stratami solí. Patogenetickým podkladom je porucha transportných systémov zodpovedných za reabsorpciu solí predovšetkým v hrubom segmente vzostupného ramienka Henleho kľučky. Medzi základné charakteristiky Bartterovho syndrómu patrí hypokaliemická, hypochloremická metabolická alkalóza a sekundárny (hyperrenínový) hyperaldosteronizmus pri normálnom alebo nízkom systémovom krvnom tlaku. Klinické prejavy sa líšia v závislosti od postihnutého génu, pričom rozoznávame 5 rôznych génovo- špecifických fenotypov ochorenia. V článku uvádzame súbor 8...
Kardiovaskulární a metabolické komplikace obezity u dětí
Jana Křenek Malíková, Jana Čepová, Tereza Doušová, Marianna Durilová, Patrik Konopásek, Zdeněk Šumník, Jan Lebl
Čes-slov Pediat 2024, 79(2):108-114 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/007
Obezita je velmi závažné chronické onemocnění s akumulací tělesného tuku. Strukturální a buněčné změny tukové tkáně při obezitě ovlivňují její sekreční a metabolickou aktivitu s produkcí adipokinů, lipokinů a dalších faktorů, které vedou k mírné chronické zánětlivé reakci a k poruše glukózového a lipidového metabolismu. Obezita se tak pojí s celou řadou komorbidit, mezi které patří hypertenze, diabetes 2. typu, dyslipidemie, steatóza jater, hyperurikemie, syndrom obstrukční spánkové apnoe a zvýšené onkologické riziko. Velmi důležitou úlohu hrají i komplikace pohybového systému a psychosociální. S vzrůstající prevalencí obezity narůstá také prevalence...