ČASOPIS ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ PEDIATRICKEJ SPOLOČNOSTI

Čes-slov Pediat 2026, 81(5):269-275 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2026/017

Najčastejšie gény asociované s epilepsiou u detíSouborný referát

Silvia Mináriková, Miriam Kolníková
Klinika detskej neurológie, Lekárska fakulta, Univerzita Komenského a Národný ústav detských chorôb, Bratislava

Epilepsia patrí celosvetovo medzi najčastejšie chronické neurologické ochorenia. Medzinárodná liga proti epilepsii klasifikuje etiológiu epilepsie do šiestich hlavných kategórií: štrukturálna, genetická, infekčná, metabolická, imunologická a neznáma. V súčasnosti sa predpokladá, že práve genetická etiológia má najväčší výskyt. Toto zistenie bolo podložené rozvojom moderných genetických vyšetrovacích metód, ktoré umožnili identifikáciu stoviek génov asociovaných s epilepsiou a objasnili ich mechanizmy vzniku na molekulárnej úrovni. Medzi najčastejšie gény asociované s epilepsiami v detskom veku patria SCN1A, KCNQ2, CDKL5, SCN2A, STXBP1, PCDH19, PRRT2, SCN8A, MECP2 a SLC2A1, pričom prvých päť zodpovedá za viac ako polovicu geneticky podmienených prípadov. Tieto gény môžu byť rozdelené na základe patogenetického mechanizmu do piatich skupín: poruchy na úrovni iónových kanálov (kanalopatie), poruchy na úrovni synaptickej regulácie, poruchy génovej expresie a regulácie, metabolické poruchy a poruchy vývoja a migrácie neurónov.
Cieľom tohto článku je prehľad najčastejších génov spojených s epilepsiou u detí, ich patogenetických mechanizmov a klinických korelácií.

Klíčová slova: epilepsia, etiológia, genetika, gény, kanalopatie

Vloženo: 17. prosinec 2025; Revidováno: 4. březen 2026; Přijato: 6. březen 2026; Zveřejněno: 1. červenec 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mináriková S, Kolníková M. Najčastejšie gény asociované s epilepsiou u detí. Ces-slov Pediat. 2026;81(5):269-275. doi: 10.55095/CSPediatrie2026/017.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Fiest KM, Sauro KM, Wiebe S, et al. Prevalence and incidence of epilepsy: a systematic review and meta-analysis of international studies. Neurology 2017; 88: 296-303. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Scheffer IE, Berkovic S, Capovilla G, et al. ILAE classification of the epilepsies: position paper of the ILAE Commission for Classification and Terminology. Epilepsia 2017; 58(4): 512-521. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Hauser WA, Kurland LT. The epidemiology of epilepsy in Rochester, Minnesota, 1935 through 1967. Epilepsia 1975; 16(1): 1-66. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Thomas RH, Berkovic SF. The hidden genetics of epilepsy - a clinically important new paradigm. Nat Rev Neurol 2014; 10(5): 283-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Steinlein OK, Mulley JC, Propping P, et al. A missense mutation in the neuronal nicotinic acetylcholine receptor alpha 4 subunit is associated with autosomal dominant nocturnal frontal lobe epilepsy. Nat Genet 1995; 11(2): 201-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Scheffer IE, Bhatia KP, Lopes-Cendes I, et al. Autosomal dominant nocturnal frontal lobe epilepsy. A distinctive clinical disorder. Brain 1995; 118(Pt 1): 61-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Carvill GL, Weckhuysen S, McMahon JM, et al. GABRA1 and STXBP1: novel genetic causes of Dravet syndrome. Neurology 2014; 82(14): 1245-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Lalioti MD, Scott HS, Buresi C, et al. Dodecamer repeat expansion in cystatin B gene in progressive myoclonus epilepsy. Nature 1997; 386(6627): 847-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Ellis CA, Petrovski S, Berkovic SF. Epilepsy genetics: clinical impacts and biological insights. Lancet Neurol 2020; 19(1): 93-100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Symonds JD, McTague A. Epilepsy and developmental disorders: next generation sequencing in the clinic. Eur J Paediatr Neurol 2020; 24: 15-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Martinez LA, Lai YC, Holder JL Jr, et al. Genetics in epilepsy. Neurol Clin 2021; 39(3): 743-777. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Hodgkin AL, Huxley AF. A quantitative description of membrane current and its application to conduction and excitation in nerve. J Physiol 1952; 117(4): 500-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Yu FH, Mantegazza M, Westenbroek RE, et al. Reduced sodium current in GABAergic interneurons in a mouse model of severe myoclonic epilepsy in infancy. Nat Neurosci 2006; 9(9): 1142-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Brunklaus A, Brünger T, Feng T, et al. The gain of function SCN1A disorder spectrum: novel epilepsy phenotypes and therapeutic implications. Brain 2022; 145(11): 3816-3831. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Myers KA. SCN1A as a therapeutic target for Dravet syndrome. Expert Opin Ther Targets 2023; 27(6): 459-467. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Wirrell EC, Hood V, Knupp KG, et al. International consensus on diagnosis and management of Dravet syndrome. Epilepsia 2022; 63(7): 1761-1777. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Chiron C, Marchand MC, Tran A, et al. Stiripentol in severe myoclonic epilepsy in infancy: a randomised placebo-controlled syndrome-dedicated trial. STICLO study group. Lancet 2000; 356(9242): 1638-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Devinsky O, Cross JH, Laux L, et al. Cannabidiol in Dravet Syndrome Study Group. Trial of cannabidiol for drug-resistant seizures in the Dravet syndrome. N Engl J Med 2017; 376(21): 2011-2020. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Lagae L, Sullivan J, Knupp K, et al. Fenfluramine hydrochloride for the treatment of seizures in Dravet syndrome: a randomised, double-blind, placebo-controlled trial. Lancet 2019; 394(10216): 2243-2254. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. ClinicalTrials.gov. Study of STK-001 in Children and Adolescents With Dravet Syndrome (MONARCH). Dostupné na: https://clinicaltrials.gov/study/NCT04442295 [cit. 2025-02-10].
  21. ClinicalTrials.gov. Open-Label Extension Study of STK-001 in Children and Adolescents With Dravet Syndrome (SWALLOWTAIL). Dostupné na: https://clinicaltrials.gov/study/NCT04740476 [cit. 2025-02-10].
  22. ClinicalTrials.gov. Study of Gene Therapy for Drug-resistant Focal Epilepsy (NCT05419492). Dostupné na: https://clinicaltrials.gov/study/NCT05419492 [cit. 2025-02-10].
  23. Scalmani P, Rusconi R, Armatura E, et al. Effects in neocortical neurons of mutations of the Na(v)1.2 Na+ channel causing benign familial neonatal-infantile seizures. J Neurosci 2006; 26(40): 10100-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Rusina E, Simonti M, Duprat F, et al. Voltage-gated sodium channels in genetic epilepsy: up and down of excitability. J Neurochem 2024; 168(12): 3872-3890. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Gardella E, Becker F, Møller RS, et al. Benign infantile seizures and paroxysmal dyskinesia caused by an SCN8A mutation. Ann Neurol 2016; 79(3): 428-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Maljevic S, Lerche H. Potassium channels: a review of broadening therapeutic possibilities for neurological diseases. J Neurol 2013; 260(9): 2201-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Zheng Y, Chen J. Voltage-gated potassium channels and genetic epilepsy. Front Neurol 2024; 15: 1466075. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Lepeta K, Lourenco MV, Schweitzer BC, et al. Synaptopathies: synaptic dysfunction in neurological disorders - a review from students to students. J Neurochem 2016; 138(6): 785-805. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Scorrano G, Di Francesco L, Di Ludovico A, et al. Exploring the landscape of pre- and post-synaptic pediatric disorders with epilepsy: a narrative review on molecular mechanisms involved. Int J Mol Sci 2024; 25(22): 11982. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Mercimek-Andrews S. STXBP1 encephalopathy with epilepsy. In: Adam MP, Feldman J, Mirzaa GM, et al. (ed.). GeneReviews®. Seattle (WA): University of Washington, Seattle 1993-2025. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK396561/
  31. Xian J, Parthasarathy S, Ruggiero SM, et al. Assessing the landscape of STXBP1-related disorders in 534 individuals. Brain 2022; 145(5): 1668-1683. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Yang K, Quiroz V, Ebrahimi-Fakhari D. PRRT2-related disorder. In: Adam MP, Feldman J, Mirzaa GM, et al. (ed.). GeneReviews®. Seattle (WA): University of Washington, Seattle 1993-2025. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK475803/
  33. Ebrahimi-Fakhari D, Saffari A, Westenberger A, et al. The evolving spectrum of PRRT2-associated paroxysmal diseases. Brain 2015; 138(Pt 12): 3476-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Heron SE, Ong YS, Yendle SC, et al. Mutations in PRRT2 are not a common cause of infantile epileptic encephalopathies. Epilepsia 2013; 54(5): e86-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Gerosa L, Francolini M, Bassani S, et al. The role of protocadherin 19 (PCDH19) in neurodevelopment and in the pathophysiology of early infantile epileptic encephalopathy-9 (EIEE9). Dev Neurobiol 2019; 79(1): 75-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Samanta D. PCDH19-related epilepsy syndrome: a comprehensive clinical review. Pediatr Neurol 2020; 105: 3-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Bernardo P, Cuccurullo C, Rubino M, et al. X-linked epilepsies: a narrative review. Int J Mol Sci 2024; 25(7): 4110. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Benke TA, Demarest S, Angione K, et al. CDKL5 deficiency disorder. In: Adam MP, Feldman J, Mirzaa GM, et al. (ed.). GeneReviews®. Seattle (WA): University of Washington, Seattle 1993-2025. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK602610/
  39. Lamb YN. Ganaxolone: first approval. Drugs 2022; 82(8): 933-940. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Neul JL, Kaufmann WE, Glaze DG, et al. RettSearch Consortium. Rett syndrome: revised diagnostic criteria and nomenclature. Ann Neurol 2010; 68(6): 944-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Seidner G, Alvarez MG, Yeh JI, et al. GLUT-1 deficiency syndrome caused by haploinsufficiency of the blood-brain barrier hexose carrier. Nat Genet 1998; 18(2): 188-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Wang D, Pascual JM, Yang H, et al. Glut-1 deficiency syndrome: clinical, genetic, and therapeutic aspects. Ann Neurol 2005; 57(1): 111-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Klepper J, Leiendecker B. GLUT1 deficiency syndrome - 2007 update. Dev Med Child Neurol 2007; 49(9): 707-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Veneruzzo GM, Loos MA, Armeno M, et al. Glucose transporter type 1 deficiency syndrome: clinical aspects, diagnosis, and treatment. Arch Argent Pediatr 2023; 121(1): e202202677.
  45. Schwantje M, Verhagen LM, van Hasselt PM, et al. Glucose transporter type 1 deficiency syndrome and the ketogenic diet. J Inherit Metab Dis 2020; 43(2): 216-222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Man A, Di Scipio M, Grewal S, et al. The genetics of tuberous sclerosis complex and related mTORopathies: current understanding and future directions. Genes (Basel) 2024; 15(3): 332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Striano P, Minassian BA. From genetic testing to precision medicine in epilepsy. Neurotherapeutics 2020; 17(2): 609-615. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.