ČASOPIS ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ PEDIATRICKEJ SPOLOČNOSTI

Čes-slov Pediat 2026, 81(1):28-32 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/055

Sebepoškozování a suicidalita v adolescenci

Jiří Koutek, Jana Kocourková
Dětská psychiatrická klinika, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Motol, Praha

Sebepoškozování i sebevražedné chování patří do spektra autoagresivního jednání, které je zejména v období dospívání časté. Sebepoškozování samo o sobě nemá za cíl zemřít, je však významným rizikovým faktorem pro suicidální jednání. Představuje vědomé, záměrné, opakované sebezraňování bez vědomé suicidální motivace. Nejčastěji jde o řezná poranění kůže, zápěstí, předloktí, hřbetů rukou, škrábance, vyřezávání znaků do kůže. Do okruhu sebepoškozování bývá zahrnováno i předávkování léky, které je opakované a není u něj patrný přímý suicidální motiv. Výskyt sebepoškozování je častý zejména v adolescentní populaci, s převahou dívek. Bývá spojeno s osobnostní patologií, nejčastěji je diagnostikována hraniční porucha osobnosti s rysy emočně nestabilními, případně s rysy disociálními a histrionskými. Příčina může být též spojena s dětskými traumaty, uvažováno bývá emoční nebo i sexuální zneužívání v dětství. Sebevražedné chování zahrnuje široké spektrum autoagresivity od suicidálních ideací a tendencí přes sebevražedný pokus až po dokonané suicidium. Dokonaná sebevražda je definována jako vědomé a úmyslné ukončení života. Rozhodnutí zemřít nemusí být jednoznačné, mohou být ambivalentní postoje, typické zejména pro adolescentní věk. Suicidální chování je výsledkem multifaktoriálního procesu, na jehož průběhu i vyústění se podílí více vlivů. Důležitou úlohu hrají rizikové faktory, například problémy v rodinných a vrstevnických vztazích, přítomnost psychiatrické poruchy, vliv sociálních sítí. Sebevražednému jednání může předcházet presuicidální syndrom, jehož součástí bývají somatické obtíže. Důležitá je spolupráce pediatra s psychologem a pedopsychiatrem, kromě oblasti somatického stavu je nutné vyhodnocení suicidálního rizika a zajištění adekvátní péče. Nezastupitelná role praktického pediatra je v oblasti prevence. Korespondující autor:

Klíčová slova: sebepoškozování, suicidální chování, adolescence, suicidální riziko, prevence

Přijato: 14. říjen 2025; Zveřejněno: 30. leden 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koutek J, Kocourková J. Sebepoškozování a suicidalita v adolescenci. Ces-slov Pediat. 2026;81(1):28-32. doi: 10.55095/CSPediatrie2025/055.
Stáhnout citaci

Reference

  1. . DSM-5. Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Praha: Hogrefe-Testcentrum 2015.
  2. . Látalová K, Kamarádová D, Praško J. Suicidalita u psychických poruch. Praha: Grada 2015.
  3. . Skegg K. Self-harm. Lancet 2005; 366: 1471-1483. Přejít k původnímu zdroji...
  4. . Kabíček P, Csémy L, Hamanová J, et al. Rizikové chování v dospívání a jeho vztah ke zdraví. Praha: Triton 2014.
  5. . Madge N, Hewit A, Hawton K. Deliberate self-harm within an international community sampe of young people: Comparative findings from the Child and Adolescent Self-harm in Europe (CASE) Study. J Child Psychol Psychiatry 2008; 49(6): 667-677. Přejít k původnímu zdroji...
  6. . Peterson J, Freedenthal S, Sheldon CH, Andersen R. Nonsuicidal self injury in adolescents. Psychiatry (Edgmont) 2008; 5(11): 20-26.
  7. . Pelkonen M, Marttunen M. Child and adolescent suicide: epidemiology, risk factors, and approaches to prevention. Paediatr Drugs 2003; 5(4): 243-65. Přejít k původnímu zdroji...
  8. . Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize. Praha: Psychiatrické centrum 1992.
  9. . Claes L, Vandereycken W, Vertommen H. Self-care versus self-harm: piercing, tattooing, and self-injuring in eating disorders. Eur Eat Disord Rev 2005; 13: 11-18. Přejít k původnímu zdroji...
  10. . Papežová H, et al. Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání. Interdisciplinární a transdiagnostický pohled. Praha: Mladá fronta 2018
  11. . Nixon MK, Cloutier PF, Aggarwal S. Affect regulation and addictive aspects of repetitive self - injury in hospitalized adolescents. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry 2002; 41(11): 1333-1341. Přejít k původnímu zdroji...
  12. . Kolouch D, Kerner J, Hrdlička M. Sociální sítě a jejich vliv na duševní zdraví mládeže. Čes Slov Psychiat 2023; 119(5): 186-192.
  13. . Žirková I. Sebevražda. In: Hosák L, Hrdlička M, Libiger J, et al. (eds.). Psychiatrie a pedopsychiatrie. Praha: Karolinum 2015.
  14. . Liu RT, Walsh RFL, Sheehan AE, et al. Prevalence and correlates of suicide and nonsuicidal self-injury in children, a systematic review and meta-analysis. JAMA Psychiatry 2022; 79(7): 718-726. Přejít k původnímu zdroji...
  15. . Rýdlo O, Say N, Táborská R, et al. Hledání světla v temnotě: Souhrnná zpráva o sebevražedném jednání a prevenci v České republice 2023/2024. Klecany: Národní ústav duševního zdraví 2025.
  16. . ÚZIS ČR. Praha 2024.
  17. . Daňková Š. Validace o sebevražednosti. Konference ČDS, České Budějovice, 5/2025.
  18. . Gijzen MWM, Rasing SPA, Creemers DHM, et al. Suicide ideation as a symptom of adolescent depression, a network analysis. J Affect Disord 2021; 278(1): 68-77. Přejít k původnímu zdroji...
  19. . Brent DA. The treatment of adolescent suicide attempters study (TASA): Predictors of suicidal events in an open treatment trial. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry 2009; 48: 987-996. Přejít k původnímu zdroji...
  20. . Hrdlička M, Dudová I. Deprese v dětství a adolescenci. In: Hosák L, Hrdlička M, Libiger J, et al. (eds.). Psychiatrie a pedopsychiatrie. Praha: Karolinum 2015.
  21. . Papežová H, Kocourková J, Koutek J. Poruchy příjmu potravy. In Raboch J, et al. Doporučené postupy psychiatrické péče IV. Praha: Psychiatrická společnost ČLS JEP 2014.
  22. . Guilé JM, Boissel L, Alaux-Cantin S, Garny de la Riviere S. Bordeline personality disorder in adolescents: prevalence, diagnosis, and treatmentstrategies. Adolesc Health Med Ther 2018; (9): 199-210. Přejít k původnímu zdroji...
  23. . Chau K, Gherdaoul H, Kabuth B, et al. Associations between depressive symptoms with suicide behaviors and negativ relationships with mother and father in early adolescents: a population-based study. Minerva Pediatr (Torino) 2023.
  24. . Grossber A, Rice T. Depression and sucicidal behavior in adolescents. Med Clin North Am 2023; 107(1): 169-182. Přejít k původnímu zdroji...
  25. . Sadock BJ, Sadock VA, Ruiz P. Kaplan-Sadockś Comprehensive Textbook of Psychiatry. Wolters Kluwer 2017.
  26. . Pfeffer CR, Jiang H, Kakuma T. Child-Adolescent Suicidal Potential Index (CASPI): a screen for risk for early onset suicidal behavior. Psychological Assesment 2000; 12(3): 304-318. Přejít k původnímu zdroji...
  27. . Soumerai SB, Koppel R, Naci H, et al. Intended and unintended outcomes after FDA pediatric antidepressant warning: a systematic review Health Affairs 2024; 43(10). Přejít k původnímu zdroji...
  28. . Lock J, Walker LR, Rickert VI, Katzman DK. Suicidality in adolescents being treated with antidepressant medications and the black box label: position paper of the Society for Adolescent Medicine. J Adolesc Health 2005; 36(1): 92-3. Přejít k původnímu zdroji...
  29. . Apter A, Gothelf D, Orbách I. Correlation of suicidal and violent behaviour in different diagnostic categories in hospitalized adolescent patients. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry 1995; 34: 912-18. Přejít k původnímu zdroji...
  30. . Kocourková J, Koutek J, Strnadová T, Kantor K. Emočně nestabilní adolescenti - diagnostika a terapie. Psychiatr praxi 2024; 25(3): 120. Přejít k původnímu zdroji...
  31. . Chylová M, Pálová E, Kovaničková M, Breznoščáková. Prieskum suicidálnoho správania v období dospievania. Cesk Psychol 2011; 55(4): 306-315.
  32. . Lantos JD, Hung-Wen Y, Raza F, et al. Suicide risk in adolescents during the covid-19 pandemic. Pediatrics 2022; 149(2). Přejít k původnímu zdroji...
  33. . Danzo S, Kuklinski MR, Sterling SA, et al. Anxiety, depression and suicidal ideation among early adolescents during the Covid-19 pandemic. J Adolesc 2024; 96(6): 1379-87. Přejít k původnímu zdroji...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.