ČASOPIS ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ PEDIATRICKEJ SPOLOČNOSTI

Čes-slov Pediat 2024, 79(90):5-28 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/061

Doporučení Sekce dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti pro diagnostiku a léčbu eozinofilní ezofagitidy u dětí

Jan Melek1, Simona Bělohlávková2, Vendula Látalová3, Jakub Pecl4, Markéta Štanclová1, Ondřej Hradský5, Petr Jabandžiev4, Eva Karásková3, Jan Schwarz6, Martin Zimen7, Vanda Mečiarová8, Kateřina Kamarádová9, Petra Rozsívalová10, 11, Jiří Bronský5
1 Dětská klinika, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice Hradec Králové
2 Immuno-flow, Praha
3 Dětská klinika, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc
4 Pediatrická klinika, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Fakultní nemocnice Brno
5 Pediatrická klinika, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice v Motole, Praha
6 Dětská klinika, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice Plzeň
7 Pediatrické oddělení, Nemocnice Jihlava
8 Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova
9 Fingerlandův ústav patologie, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice Hradec Králové
10 Oddělení klinické farmacie, Nemocniční lékárna, Fakultní nemocnice Hradec Králové
11 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova, Hradec Králové

Eozinofilní ezofagitida (EoE) je chronické, progredující, imunitně-mediované onemocnění s predominancí eozinofilů v sliznici jícnu (≥ 15 eozinofilů na zorné pole v nejméně jednom bioptickém vzorku) při absenci jiných příčin ezofageální eozinofilie. Mužské pohlaví, atopie, anamnéza atrezie jícnu, pozitivní rodinná anamnéza jsou významnými rizikovými faktory rozvoje EoE. V osobní anamnéze dět í s EoE jsou často přítomny astma, alergická rýma, atopická dermatitida, potravinové alergie. Příznaky kojenců a mladších dětí bývají nespecifické (zvracení, odmítání stravy, neprospívání). U adolescentů jsou to obtížné polykání, uvízlé sousto jídla, pyróza a regurgitace. Včasné stanovení diagnózy může změnit průběh onemocnění a předejít rozvoji komplikací, zejména progresi fibrostenozujícího procesu. Klíčovým vyšetřením v diagnostice EoE je endoskopie s odběrem alespoň 6 vzorků ze dvou etáží jícnu (distální a proximální nebo střední) k histologickému vyšetření. Histologickým průkazem je nález ≥ 15 Eo/HPF (≥ 15 Eo / 0,3 mm2; > 60 eozinofilů/mm2) v alespoň jednom vzorku sliznice jícnu. V léčbě jsou používány inhibitory protonové pumpy, topické kortikosteroidy nebo eliminační dieta. V případě refrakterních forem je možnost použití biologické léčby (dupilumab). Efektivní dlouhodobá léčba pravděpodobně snižuje rozvoj komplikací. Neléčená EoE vede většinou k perzistenci příznaků, zánětu, progresivní remodelaci jícnu a následně k fibróze jícnu s formováním striktur a porušenou funkcí jícnu, proto by měl být kladen důraz na včasné stanovení diagnózy. Každý pacient by měl být sledován dětským gastroenterologem a vyšetřen alergologem z důvodu časté koincidence EoE s jinými alergickými onemocněními. V případě eliminačních diet je vhodná spolupráce s nutričním terapeutem. EoE může mít negativní dopad na psychosociální složku života pacientů i jejich rodin. Řízené předání do péče gastroenterologa pro dospělé pomáhá ke zlepšení kontroly nad symptomy, adherenci k terapii i snížení akutních stavů pacienta.

Klíčová slova: děti, eozinofilní ezofagitida, doporučené postupy, diagnostika, terapie, komplikace, sledování

Přijato: 31. říjen 2024; Zveřejněno: 1. prosinec 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Melek J, Bělohlávková S, Látalová V, Pecl J, Štanclová M, Hradský O, et al.. Doporučení Sekce dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti pro diagnostiku a léčbu eozinofilní ezofagitidy u dětí. Ces-slov Pediat. 2024;79(Suppl.4):5-28. doi: 10.55095/CSPediatrie2024/061.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Dhar A, et al. British Society of Gastroenterology (BSG) and British Society of Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition (BSPGHAN) joint consensus guidelines on the diagnosis and management of eosinophilic oesophagitis in children and adults. Gut 2022; 71(8): 1459-1487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Amil-Dias J, et al. Diagnosis and management of eosinophilic esophagitis in children: An update from the European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition (ESPGHAN). J Pediatr Gastroenterol Nutr 2024; 79(2): 394-437. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Dellon ES, et al. Updated International Consensus Diagnostic Criteria for Eosinophilic Esophagitis: Proceedings of the AGREE Conference. Gastroenterology 2018; 155(4): 1022-1033. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Navarro P, et al. Systematic review with meta-analysis: the growing incidence and prevalence of eosinophilic oesophagitis in children and adults in population-based studies. Aliment Pharmacol Ther 2019; 49(9): 1116-1125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Oliva S, et al. Characterization of eosinophilic esophagitis from the European Pediatric Eosinophilic Esophagitis Registry (pEEr) of ESPGHAN. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2022; 75(3): 325-333. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Ram G, et al. Seasonal exacerbation of esophageal eosinophilia in children with eosinophilic esophagitis and allergic rhinitis. Ann Allergy Asthma Immunol 2015; 115(3): 224-228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Spechler SJ, Genta RM, Souza RF. Thoughts on the complex relationship between gastroesophageal reflux disease and eosinophilic esophagitis. Am J Gastroenterol 2007; 102(6): 1301-1306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Arias A, et al. Systematic review with meta-analysis: the incidence and prevalence of eosinophilic oesophagitis in children and adults in population-based studies. Aliment Pharmacol Ther 2016; 43(1): 3-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Alexander ES, et al. Twin and family studies reveal strong environmental and weaker genetic cues explaining heritability of eosinophilic esophagitis. J Allergy Clin Immunol 2014; 134(5): 1084-1092. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Krishnan U, et al. Analysis of eosinophilic esophagitis in children with repaired congenital esophageal atresia. J Allergy Clin Immunol 2019; 143(4): 1455-1464. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Dhaliwal J, et al. Eosinophilic esophagitis in children with esophageal atresia. Dis Esophagus 2014; 27(4): 340-347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Lardenois E, et al. Prevalence of eosinophilic esophagitis in adolescents with esophageal atresia. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2019; 69(1): 52-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Jensen ET, et al. Prenatal, intrapartum, and postnatal factors are associated with pediatric eosinophilic esophagitis. J Allergy Clin Immunol 2018; 141(1): 214-222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Witmer CP, et al. Early infant risk factors for pediatric eosinophilic esophagitis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2018; 67(5): 610-615. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Merwat SN, Spechler SJ. Might the use of acid-suppressive medications predispose to the development of eosinophilic esophagitis? Am J Gastroenterol 2009; 104(8): 1897-1902. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Capucilli P, et al. Comparison of comorbid diagnoses in children with and without eosinophilic esophagitis in a large population. Ann Allergy Asthma Immunol 2018; 121(6): 711-716. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Gomez Torrijos E, et al. Eosinophilic esophagitis: demographic, clinical, endoscopic, histologic, and atopic characteristics of children and teenagers in a region in central Spain. J Investig Allergol Clin Immunol 2017; 27(2): 104-110. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Spergel JM, et al. Identification of causative foods in children with eosinophilic esophagitis treated with an elimination diet. J Allergol Clin Immunol 2012; 130(2): 461-467. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Lucendo AJ, Arias A, Tenias JM. Relation between eosinophilic esophagitis and oral immunotherapy for food allergy: a systematic review with meta-analysis. Ann Allergy Asthma Immunol 2014; 113(6): 624-629. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Petroni D, Spergel JM. Eosinophilic esophagitis and symptoms possibly related to eosinophilic esophagitis in oral immunotherapy. Ann Allergy Asthma Immunol 2018; 120(3): 237-240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Echeverría-Zudaire LÁ, et al. Primary eosinophilic gastrointestinal disorders in children who have received food oral immunotherapy. Allergolog Immunopathol 2016; 44(6): 531-536. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Moawad F, et al. Correlation between eosinophilic oesophagitis and aeroallergens. Aliment Pharmacol Ther 2010; 31(4): 509-515. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Xue Z, et al. Association of eosinophilic esophagitis with autoimmune and connective tissue disorders, and the impact on treatment response. Dis Esophagus 2022 Dec 31; 36(1): doac043. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Abonia JP, et al. High prevalence of eosinophilic esophagitis in patients with inherited connective tissue disorders. J Allergy Clini Immunol 2013; 132(2): 378-386. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Pecl J, et al. Eosinophilic esophagitis-10 years of experience in five Czech pediatric endoscopy centers. Gastroenterol Hepatol 2020; 74(6): 469-480. Přejít k původnímu zdroji...
  26. Arnim U, et al. Monitoring Patients with eosinophilic esophagitis in routine clinical practice - international expert recommendations. Clin Gastroenterol Hepatol 2023; 21(10): 2526-2533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Dellon ES, et al. A phenotypic analysis shows that eosinophilic esophagitis is a progressive fibrostenotic disease. Gastrointest Endosc 2014; 79(4): 577-585. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Bolton SM, Kagalwalla AF, Wechsler JB. Eosinophilic esophagitis in children: endoscopic findings at diagnosis and post-intervention. Curr Gastroenterol Rep 2018; 20(1): 4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Hirano I, et al. Endoscopic assessment of the oesophageal features of eosinophilic oesophagitis: validation of a novel classification and grading system. Gut 2013; 62(4): 489-495. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Lucendo AJ, et al. Guidelines on eosinophilic esophagitis: evidence-based statements and recommendations for diagnosis and management in children and adults. Unit Eur Gastroenterol J 2017; 5(3): 335-358. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Gonsalves N, et al. Histopathologic variability and endoscopic correlates in adults with eosinophilic esophagitis. Gastrointest Endosc 2006; 64(3): 313-319. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Kim HP, et al. The prevalence and diagnostic utility of endoscopic features of eosinophilic esophagitis: a meta-analysis. Clin Gastroenterol Hepatol 2012; 10(9): 988-996. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Dellon ES, et al. Distribution and variability of esophageal eosinophilia in patients undergoing upper endoscopy. Mod Pathol 2015; 28(3): 383-390. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Papadopoulou A, et al. Joint ESPGHAN/NASPGHAN guidelines on childhood eosinophilic gastrointestinal disorders beyond eosinophilic esophagitis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2024; 78(1): 122-152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Cohen MS, et al. An audit of endoscopic complications in adult eosinophilic esophagitis. Clin Gastroenterol Hepatol 2007; 5(10): 1149-1153. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Robles-Medranda C, et al. Spontaneous esophageal perforation in eosinophilic esophagitis in children. Endoscopy 2008; 40(S02): E171-E171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Straumann A, et al. Eosinophilic esophagitis: analysis of food impaction and perforation in 251 adolescent and adult patients. Clin Gastroenterol Hepatol 2008; 6(5): 598-600. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Dellon ES, et al. International consensus recommendations for eosinophilic gastrointestinal disease nomenclature. Clin Gastroenterol Hepatol 2022; 20(11): 2474-2484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Min SB, et al. Longitudinal evaluation of noninvasive biomarkers for eosinophilic esophagitis. J Clin Gastroenterol 2017; 51(2): 127-135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Hirano I, et al. AGA Institute and the joint task force on allergy-immunology practice parameters clinical guidelines for the management of eosinophilic esophagitis. Gastroenterology 2020; 158(6): 1776-1786. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Gutierrez-Junquera C, et al. Proton pump inhibitor therapy in pediatric eosinophilic esophagitis: predictive factors and long-term step-down efficacy. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2023; 76(2): 191-198. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Alexander R, et al. Proton pump inhibitor therapy in eosinophilic esophagitis: predictors of nonresponse. Dig Dis Sci 2021; 66(9): 3096-3104. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Laserna-Mendieta EJ, et al. Efficacy of proton pump inhibitor therapy for eosinophilic oesophagitis in 630 patients: results from the EoE connect registry. Aliment Pharmacol Ther 2020; 52(5): 798-807. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Gutiérrez-Junquera C, et al. High prevalence of response to proton-pump inhibitor treatment in children with esophageal eosinophilia. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2016; 62(5): 704-710. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Gutiérrez-Junquera C, et al. Long-term treatment with proton pump inhibitors is effective in children with eosinophilic esophagitis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2018; 67(2): 210-216. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Navarro P, et al. Proton pump inhibitor therapy reverses endoscopic features of fibrosis in eosinophilic esophagitis. Dig Liver Dis 2021; 53(11): 1479-1485. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Cohen S, Bueno de Mesquita N, Mimouni FB. Adverse effects reported in the use of gastroesophageal reflux disease treatments in children: a 10 years literature review. Br J Clin Pharmacol 2015; 80(2): 200-208. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Orel R, et al. Drugs in focus: proton pump inhibitors. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2021; 72(5): 645-653. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Moayyedi P. Leaving no stone unturned in the search for adverse events associated with use of proton pump inhibitors. Clin Gastroenterol Hepatol 2021; 19(1): 41-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Butz BK, et al. Efficacy, dose reduction, and resistance to high-dose fluticasone in patients with eosinophilic esophagitis. Gastroenterology 2014; 147(2): 324-333. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Laserna-Mendieta EJ, et al. Swallowed topical corticosteroids for eosinophilic esophagitis: utilization and real-world efficacy from the EoE CONNECT registry. Unit Eur Gastroenterol J 2024; 12(5): 585-595. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  52. Munoz-Osores E, et al. Corticosteroids for eosinophilic esophagitis in children: a meta-analysis. Pediatrics 2020; 146(5): e20200874. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Franciosi JP, et al. Medical treatment of eosinophilic esophagitis. Cochrane Database Syst Rev 2023; 7(7): p. CD004065. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Andreae DA, et al. Swallowed fluticasone propionate is an effective long-term maintenance therapy for children with eosinophilic esophagitis. Am J Gastroenterol 2016; 111(8): 1187-1197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  55. Runge TM, et al. Control of inflammation decreases the need for subsequent esophageal dilation in patients with eosinophilic esophagitis. Dis Esophagus 2017; 30(7): 1-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  56. Dellon ES, et al. Rapid recurrence of eosinophilic esophagitis activity after successful treatment in the observation phase of a randomized, double-blind, double-dummy trial. Clin Gastroenterol Hepatol 2020; 18(7): 1483-1492. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  57. Rubinstein E, et al. Every-other-day dosing of oral viscous budesonide is not effective in the management of eosinophlic esophagitis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2018; 66(3): 395-397. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  58. Dellon ES, et al. Efficacy of budesonide vs fluticasone for initial treatment of eosinophilic esophagitis in a randomized controlled trial. Gastroenterology 2019; 157(1): 65-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  59. Miehlke S, et al. A randomised, double-blind trial comparing budesonide formulations and dosages for short-term treatment of eosinophilic oesophagitis. Gut 2016; 65(3): 390-399. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  60. Straumann A, et al. Budesonide orodispersible tablets maintain remission in a randomized, placebo-controlled trial of patients with eosinophilic esophagitis. Gastroenterology 2020; 159(5): 1672-1685. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  61. Daley-Yates PT, Baker RC. Systemic bioavailability of fluticasone propionate administered as nasal drops and aqueous nasal spray formulations. Br J Clin Pharmacol 2001; 51(1): 103-105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  62. Cotton CC, et al. Mo1188 determination of an endoscopic response threshold for the eosinophilic esophagitis endoscopic reference score: analysis of a randomized comparative clinical trial of topical steroids. Gastroenterology, 2020. 158(6): 819-820. Přejít k původnímu zdroji...
  63. Rokkas T, Niv Y, Malfertheiner P. A network meta-analysis of randomized controlled trials on the treatment of eosinophilic esophagitis in adults and children. J Clin Gastroenterol 2021; 55(5): 400-410. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  64. Schaefer ET, et al. Comparison of oral prednisone and topical fluticasone in the treatment of eosinophilic esophagitis: a randomized trial in children. Clin Gastroenterol Hepatol 2008; 6(2): 165-173. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  65. Dellon ES, et al., Viscous topical is more effective than nebulized steroid therapy for patients with eosinophilic esophagitis. Gastroenterology 2012; 143(2): 321-324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  66. Dellon ES, Gupta SK. A conceptual approach to understanding treatment response in eosinophilic esophagitis. Clin Gastroenterol Hepatol 2019; 17(11): 2149-2160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  67. Golekoh MC, et al. Adrenal insufficiency after chronic swallowed glucocorticoid therapy for eosinophilic esophagitis. J Pediatr 2016; 170: 240-245. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  68. Bose P, et al. Adrenal insufficiency in children with eosinophilic esophagitis treated with topical corticosteroids. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2020; 70(3): 324-329. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  69. Philpott H, et al. Systematic review: adrenal insufficiency secondary to swallowed topical corticosteroids in eosinophilic oesophagitis. Aliment Pharmacol Ther 2018; 47(8): 1071-1078. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  70. Hirano I, et al. Budesonide oral suspension improves outcomes in patients with eosinophilic esophagitis: results from a phase 3 trial. Clin Gastroenterol Hepatol 2022; 20(3): 525-534. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  71. Nistel M, et al. Impact of dose reduction of topical steroids to manage adrenal insufficiency in pediatric eosinophilic esophagitis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2023; 76(6): 786-792. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  72. Menclová A, et al. Nové možnosti léčby eozinofilní ezofagitidy pomocí magistraliter připravovaného léčiva. Prakt Lékáren 2016; 12(1): 26-28. Přejít k původnímu zdroji...
  73. Lieberman J, et al. Dietary therapy can reverse esophageal subepithelial fibrosis in patients with eosinophilic esophagitis: a historical cohort. Allergy 2012; 67(10): 1299-1307. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  74. Hoofien A, et al., Systemic steroids have a role in treating esophageal strictures in pediatric eosinophilic esophagitis. Digest Liver Dis 2021; 53(3): 324-328. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  75. Mayerhofer C, et al. Efficacy of elimination diets in eosinophilic esophagitis: a systematic review and meta-analysis. Clin Gastroenterol Hepatol 2023; 21(9): 2197-2210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  76. Robson J, et al. Avoidant/restrictive food intake disorder in diet-treated children with eosinophilic esophagitis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2019; 69(1): 57-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  77. Doerfler B, et al. Sustained remission following six food elimination diet (SFED) and reintroduction among adults with EOE. Gastroenterology 2017; 152(5): 876-877. Přejít k původnímu zdroji...
  78. Hoofien A, et al. Sustained remission of eosinophilic esophagitis following discontinuation of dietary elimination in children. Clin Gastroenterol Hepatol 2020; 18(1): 249-251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  79. Kliewer K, et al. 817-efficacy of 1-food and 4-food elimination diets for pediatric eosinophilic esophagitis in a randomized multi-site study. Gastroenterology 2019; 156(6): 172-173. Přejít k původnímu zdroji...
  80. Molina-Infante J, et al. Step-up empiric elimination diet for pediatric and adult eosinophilic esophagitis: the 2-4-6 study. J Allergy Clin Immunol 2018; 141(4): 1365-1372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  81. Lucendo AJ. Meta-analysis-based guidance for dietary management in eosinophilic esophagitis. Curr Gastroenterol Rep 2015; 17(10): 464. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  82. Arias A, et al. Efficacy of dietary interventions for inducing histologic remission in patients with eosinophilic esophagitis: a systematic review and meta-analysis. Gastroenterology 2014; 146(7): 1639-1648. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  83. Kliewer KL, et al. One-food versus six-food elimination diet therapy for the treatment of eosinophilic oesophagitis: a multicentre, randomised, open-label trial. Lancet Gastroenterol Hepatol 2023 8(5): 408-421. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  84. Wang R, et al. Assessing adherence and barriers to long-term elimination diet therapy in adults with eosinophilic esophagitis. Dig Dis Sci 2018; 63(7): 1756-1762. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  85. Sicherer SH, Leung DY. Advances in allergic skin disease, anaphylaxis, and hypersensitivity reactions to foods, drugs, and insects in 2014. J Allergy Clin Immunol 2015; 135(2): 357-367. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  86. Gonsalves N, et al. Elimination diet effectively treats eosinophilic esophagitis in adults; food reintroduction identifies causative factors. Gastroenterology 2012; 142(7): 1451-1459/quiz 14-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  87. Markowitz JE, et al. Elemental diet is an effective treatment for eosinophilic esophagitis in children and adolescents. Am J Gastroenterol 2003; 98(4): 777-782. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  88. Dellon ES, et al. Dupilumab in adults and adolescents with eosinophilic esophagitis. New Engl J Med 2022; 387(25): 2317-2330. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  89. Rothenberg ME, et al. Efficacy and safety of dupilumab up to 52 weeks in adults and adolescents with eosinophilic oesophagitis (LIBERTY EoE TREET study): a multicentre, double-blind, randomised, placebo-controlled, phase 3 trial. Lancet Gastroenterol Hepatol 2023; 8(11): 990-1004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  90. Bredenoord AJ, et al., Dupilumab demonstrated efficacy and was well tolerated regardless of prior use of swallowed topical corticosteroids in adolescent and adult patients with eosinophilic oesophagitis: a subgroup analysis of the phase 3 LIBERTY EoE TREET study. Gut 2024; 73(3): 398-406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  91. Chehade M, et al. Dupilumab improves histological and endoscopic features of eosinophilic oesophagitis in children aged 1-11 years in the phase 3 EoE KIDS Trial. Unit Eur Gastroenterol J 2022; 10(Suppl 8).
  92. Chehade M, et al. 73-dupilumab improves histologic and endoscopic aspects of eosinophilic esophagitis (EoE), as well as rate of weight gain, in children aged 1 to < 12 years: 52-week results from the phase 3 EoE KIDS Trial. In: ACG 2023, Vancouver. Přejít k původnímu zdroji...
  93. Chu CY. Keeping an eye on the ocular problems in dupilumab clinical trials. Br J Dermatol 2019; 181(3): 436-437. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  94. Clayton F, et al. Eosinophilic esophagitis in adults is associated with IgG4 and not mediated by IgE. Gastroenterology 2014; 147(3): 602-609. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  95. Spergel JM, et al. Reslizumab in children and adolescents with eosinophilic esophagitis: results of a double-blind, randomized, placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2012; 129(2): 456-463. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  96. Straumann A, et al., Anti-interleukin-5 antibody treatment (mepolizumab) in active eosinophilic oesophagitis: a randomised, placebo-controlled, double-blind trial. Gut 2010; 59(1): 21-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  97. Alexander JA, et al. Montelukast does not maintain symptom remission after topical steroid therapy for eosinophilic esophagitis. Clin Gastroenterol Hepatol 2017; 15(2): 214-221. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  98. Schoepfer AM, et al. Delay in diagnosis of eosinophilic esophagitis increases risk for stricture formation in a time-dependent manner. Gastroenterology 2013; 145(6): 1230-1236. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  99. Dellon ES, et al. Prevalence of eosinophilic esophagitis in the United States. Clin Gastroenterol Hepatol 2014; 12(4): 589-596. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.