Čes-slov Pediat 2024, 79(3):142-144 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/021

Využití novorozeneckého screeningu vrozené hypotyreózy k monitoraci jodového zásobení

Martin Světnička^{1, 2}, Monika Hedelová³, Hana Vinohradská⁴, Eva El-Lababidi^{1, 2}

¹ Klinika dětí a dorostu, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

² Centrum pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha

³ Laboratoř novorozeneckého screeningu, Klinika dětí a dorostu, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

⁴ Laboratoř novorozeneckého screeningu, Oddělení dětské hematologie a biochemie, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita a Fakultní nemocnice Brno

Jodové zásobení těhotných a kojících žen je klíčové pro zdraví plodu a novorozence, zejména pro správnou funkci štítné žlázy. Nedostatečná jodová saturace může vést k závažným následkům, včetně trvalého poškození zdraví dítěte. V České republice využíváme pro monitoring jodového zásobení novorozenců neonatální TSH získané v rámci celoplošného novorozeneckého screeningu kongenitální hypotyreózy. Vý

sledky monitoringu byly až do nedávné doby příznivé (do roku 2018 v Čechách a do roku 2022 na Moravě), nicméně v

posledních letech se zvyšuje procentuální zastoupení novorozenců se zvýšeným TSH, což naznačuje prohlubující se jodový deficit této křehké populace. Jednou z příčin může být nedostatečná jodová suplementace těhotných žen nad rámec běžného alimentárního příjmu (tj. 150-200 µg jodu denně) a snížení konzumace mléka, mléčných produktů, vajec a soli s jodem. Česká republika se nyní opět musí zaměřit n

a tuto rizikovou populaci stran prohlubujícího se jodového deficitu. Důležité je zaměřit se především na osvětov

é aktivity a zajistit adekvátní suplementaci jodu již v období těhotenství.

Klíčová slova: jod, jodový deficit, novorozenecký screening

Přijato: 3. duben 2024; Zveřejněno: 1. květen 2024  Zobrazit citaci