ČASOPIS ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ PEDIATRICKEJ SPOLOČNOSTI

Čes-slov Pediat 2024, 79(2):93-97 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/014

Které laboratorní parametry jsou vhodné pro hodnocení stavu výživy?

Klára Bernášková1, Jan David2, 3
1 Ústav patofyziologie, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha
2 Soukromá pediatrická a nutriční ambulance Praha 4
3 Klinika dětí a dorostu, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a FN Královské Vinohrady, Praha

Výživa významně ovlivňuje zdravotní stav jedince, protože ovlivňují biochemické a

energetické děje v těle. Děti jsou k důsledkům poruch výživy významně náchylnější než dospělí. Zhodnocení nutričního stavu pacienta vychází z anamnestických údajů a výsledků fyzikálních, laboratorních, funkčních a zobrazovacích vyšetření. Hodnocení a interpretace laboratorních nálezů bývají obtížné, ale na druhou stranu j

sou pro odhad nutriční bilance stěžejní. Proto se předkládaný článek věnuje interpretaci nejčastěji užívaných nutričních laboratorních parametrů a upozorňuje na některá jejich úskalí a souvislosti z pohledu patofyziologie.

Klíčová slova: malnutrice, albumin, pediatrie, patofyziologie

Přijato: 8. únor 2024; Zveřejněno: 1. duben 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bernášková K, David J. Které laboratorní parametry jsou vhodné pro hodnocení stavu výživy? Ces-slov Pediat. 2024;79(2):93-97. doi: 10.55095/CSPediatrie2024/014.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Hulst J, et al. The role of initial monitoring of routine biochemical nutritional markers in critically ill children. J Nutr Biochem 2006; 17: 57-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Zazula R, et al. Nutriční stav pacienta a možnosti jeho hodnocení. Interní Med 2009; 11(1): 45-47.
    3. Cederholm T, et al. GLIM criteria for the diagnosis of malnutrition - A consensus report from the global clinical nutrition community. Clin Nutrition 2018; 37(5): 1-9.
    4. Kohout P, et al. Klinická výživa. Praha: Galén 2021.
    5. Bernášková K, et al. Realimentační syndrom. Ces-slov Pediat 2022; 77(3): 166-169. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Szitányi P, et al. Současné trendy v klinické výživě a intenzivní metabolické péči. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví 2013.
    7. Eckart A, et al. Relationship of nutritional status, inflammation, and serum albumin levels during acute illness: a prospective study. Am J Med 2020; 133(6): 713-722. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Brodská H. Biochemické monitorování kriticky nemocných. Dostupné na: https://ulbld.lf1.cuni.cz/file/696/Biochemick%C3%A9%20monitorov%C3%A1n%C3%AD%20kriticky%20nemocn%C3%BDch%20-%20Brodsk%C3%A1%20H.pdf
    9. Stumpf F, et al. Inflammation and nutrition: friend or foe? Nutrients 2023; 15(5): 1159. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Tanaka S, et al. Low HDL levels in sepsis versus trauma patients in intensive care unit. Ann Intensive Care 2017; 7(1): 60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Pešková Š, et al. Význam a interpretace poruch acidobazické rovnováhy. Ces-slov Pediat, 2023; 78(1): 15-19. Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah