ČASOPIS ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ PEDIATRICKEJ SPOLOČNOSTI

Čes-slov Pediat 2022, 77(6):340-344 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2022/060

Infekce vyvolané Clostridioides difficile u dětských pacientů Fakultní nemocnice v MotolePůvodní práce

Marcela Krůtová, Aleš Briksi, Pavel Dřevínek
Ústav lékařské mikrobiologie, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole

Infekce vyvolané Clostridioides difficile (CDI) jsou tradičně připisovány starším dospělým pacientům, ale mohou jimi být postiženy i děti. U dětí by v indikovaných případech měla být laboratorní diagnostika CDI kombinována s testováním přítomnosti dalších gastrointestinálních patogenů, které jsou hlavně u mladších dětí častou příčinou průjmu. To bylo potvrzeno i v kohortě 652 dětí s průjmem

hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici v Motole, kde u 71 PCR pozitivní testů na přítomnost toxigenního C. difficile byla u 33.8 % (n = 24) prokázána jiná infekční příčina pomocí multiplexového PCR. Průkaz toxigenního C. difficile

pomocí PCR neodliší kolonizaci od aktivní infekce, tudíž pozitivní PCR test je nutné doplnit o stanovení přítomnosti toxinů A/B. Z výše uvedených 71 PCR pozitivních stolic bylo 65 dotestováno imunoenzymatickým testem a současná pozitivita C. difficile

GDH a toxinů A/B byla detekována pouze u 44,6 % stolic (n = 24), ale u téměř poloviny těchto vzorků (n = 10) byla současně prokázána další infekční příčina průjmu. U recidivující CDI by měl být stejně jako u první epizody kladen důraz na kombinovanou laboratorní diagnostiku k vyloučení koinfekce jiným střevním patogenem, případně k vyloučení pouhé kolonizace C. difficile

V porovnání s dospělými hospitalizovanými pacienty jsou dostupná klinická data u dětí limitovaná a je zapotřebí dalších prospektivních studií pro stanovení prevalence CDI a účinnosti léčebných režimů.

Korespondenční adresa:

Klíčová slova: diagnostika, léčba, epidemiologie, ribotypizace, fidaxomicin, vankomycin, metronidazol

Zveřejněno: 8. prosinec 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krůtová M, Briksi A, Dřevínek P. Infekce vyvolané Clostridioides difficile u dětských pacientů Fakultní nemocnice v Motole. Ces-slov Pediat. 2022;77(6):340-344. doi: 10.55095/CSPediatrie2022/060.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Lawson PA, Citron DM, Tyrrell KL, et al. Reclassification of Clostridium difficile as Clostridioides difficile (Hall and O'Toole 1935) Prévot 1938. Anaerobe 2016; 40: 95-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Oren A, Rupnik M. Clostridium difficile and Clostridioides difficile: two validly published and correct names. Anaerobe 2018; 52: 125-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Paredes-Sabja D, Shen A, Sorg JA. Clostridium difficile spore biology: sporulation, germination, and spore structural proteins. Trends Microbiol 2014; 22(7): 406-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Chilton CH, Pickering DS, Freeman J. Microbiologic factors affecting Clostridium difficile recurrence. Clin Microbiol Infect 2018; 24(5): 476-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Miranda-Katz M, Parmar D, Dang R, et al. Epidemiology and risk factors for community associated Clostridioides difficile in children. J Pediatr 2020; 221: 99-106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Clemente JC, Ursell LK, Parfrey LW, et al. The impact of the gut microbiota on human health: an integrative view. Cell. 2012; 148(6): 1258-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Dominguez SR, Dolan SA, West K, et al. High colonization rate and prolonged shedding of Clostridium difficile in pediatric oncology patients. Clin Infect Dis 2014; 59(3): 401-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Barbar R, Hayden R, Sun Y, et al. Epidemiologic and clinical characteristics of Clostridioides difficile infections in hospitalized and outpatient pediatric oncology and hematopoietic stem cell transplant patients. Pediatr Infect Dis J 2021; 40(7): 655-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Breuer C, Döring S, Rohde H, et al. Clostridium difficile infection after pediatric solid organ transplantation: a practical single-center experience. Pediatr Nephrol 2019; 34(7): 1269-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Mayer EF, Maron G, Dallas RH, et al. A multicenter study to define the epidemiology and outcomes of Clostridioides difficile infection in pediatric hematopoietic cell and solid organ transplant recipients. Am J Transplant 2020; 20(8): 2133-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Crobach MJ, Planche T, Eckert C, et al. European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases: update of the diagnostic guidance document for Clostridium difficile infection. Clin Microbiol Infect 2016; 22 Suppl 4: S63-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. de Graaf H, Pai S, Burns DA, et al. Co-infection as a confounder for the role of Clostridium difficile infection in children with diarrhoea: a summary of the literature. Eur J Clin Microbiol Infect Dis 2015; 34(7): 1281-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Schutze GE, Willoughby RE; Committee on Infectious Diseases; American Academy of Pediatrics. Clostridium difficile infection in infants and children. Pediatrics 2013; 131(1): 196-200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. McDonald LC, Gerding DN, Johnson S, et al. Clinical practice guidelines for Clostridium difficile infection in adults and children: 2017 update by the Infectious Diseases Society of America (IDSA) and Society for Healthcare Epidemiology of America (SHEA). Clin Infect Dis 2018; 66(7): 987-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Krutova M, de Meij TGJ, Fitzpatrick F, et al. How to: Clostridioides difficile infection in children. Clin Microbiol Infect 2022; 28(8): 1085-1090. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Khanna S, Baddour LM, Huskins WC, et al. The epidemiology of Clostridium difficile infection in children: a population-based study. Clin Infect Dis 2013; 56(10): 1401-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Wendt JM, Cohen JA, Mu Y, et al. Clostridium difficile infection among children across diverse US geographic locations. Pediatrics 2014; 133(4): 651-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Davies KA, Ashwin H, Longshaw CM, et al. Diversity of Clostridium difficile PCR ribotypes in Europe: results from the European, multicentre, prospective, biannual, point-prevalence study of Clostridium difficile infection in hospitalised patients with diarrhoea (EUCLID), 2012 and 2013. Euro Surveill 2016; 21(29). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Krutova M, Capek V, Nycova E, et al. The association of a reduced susceptibility to moxifloxacin in causative Clostridium (Clostridioides) difficile strain with the clinical outcome of patients. Antimicrob Resist Infect Control 2020; 9(1): 98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. van Dorp SM, Smajlović E, Knetsch CW, et al. Clinical and microbiological characteristics of Clostridium difficile infection among hospitalized children in the Netherlands. Clin Infect Dis 2017; 64(2): 192-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Stoesser N, Eyre DW, Quan TP, et al. Epidemiology of Clostridium difficile in infants in Oxfordshire, UK: Risk factors for colonization and carriage, and genetic overlap with regional C. difficile infection strains. PLoS One 2017; 12(8): e0182307. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. van Prehn J, Reigadas E, Vogelzang EH, et al. European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases: 2021 update on the treatment guidance document for Clostridioides difficile infection in adults. Clin Microbiol Infect 2021; 27(Suppl 2): S1-S21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Briksí A, Hubáček P, Šumová J, et al. Porovnání tradiční a komerční molekulárně-biologické detekce gastrointestinálních patogenů firmy AusDiagnostics ve FN Motol. Klin Mikrobiol Infekc Lek 2019; 25(4): 132-139. Přejít na PubMed...
  24. Guarino A, Ashkenazi S, Gendrel D, et al. European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition; European Society for Pediatric Infectious Diseases. European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition/European Society for Pediatric Infectious Diseases evidence-based guidelines for the management of acute gastroenteritis in children in Europe: update 2014. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2014; 59(1): 132-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Krutova M, Wilcox M, Kuijper JE. Clostridioides difficile infection: are the three currently used antibiotic treatment options equal from pharmacological and microbiological points of view? Int J Infect Dis 2022: S1201-9712(22)00512-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Johnson S, Louie TJ, Gerding DN, et al. Vancomycin, metronidazole, or tolevamer for Clostridium difficile infection: results from two multinational, randomized, controlled trials. Clin Infect Dis 2014. 59(3): 345-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Wolf J, Kalocsai K, Fortuny C, et al. Safety and efficacy of fidaxomicin and vancomycin in children and adolescents with Clostridioides (Clostridium) difficile infection: a phase 3, multicenter, randomized, single-blind clinical trial (SUNSHINE). Clin Infect Dis 2020; 71(10): 2581-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. O'Gorman MA, Michaels MG, Kaplan SL, et al. Safety and pharmacokinetic study of fidaxomicin in children with Clostridium difficile-associated diarrhea: a phase 2a multicenter clinical trial. J Pediatric Infect Dis Soc 2018; 7(3): 210-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. European Medicines Agency, Dificlir European public assessment report, last update (04/06/2021). Available at: https: //www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/dificlir-epar-product-information_en.pdf
  30. US Food and Drug Administration (FDA), DIFICID® (fidaxomicin), 2020. https: //www.accessdata.fda.gov/drugsatfda_docs/label/2020/213138lbl.pdf
  31. Davidovics ZH, Michail S, Nicholson MR, et al. Fecal microbiota transplantation for recurrent Clostridium difficile infection and other conditions in children: a joint position paper from the North American Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition and the European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2019; 68(1): 130-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Nicholson MR, Mitchell PD, Alexander E, et al. Efficacy of fecal microbiota transplantation for Clostridium difficile infection in children. Clin Gastroenterol Hepatol 2020; 18(3): 612-19.e1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.