ČASOPIS ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ PEDIATRICKEJ SPOLOČNOSTI

Čes-slov Pediat 2022, 77(3):131-136 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2022/015

Suicidalita a sebepoškozování v dětství a adolescenci - aktuální situaceSouborný referát

Jiří Koutek, Jana Kocourková
Dětská psychiatrická klinika 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Autoři se zabývají autoagresivním chováním u dětí a dospívajících, suicidálním jednáním ve formě suicidálního pokusu a dokonané sebevraždy a sebepoškozováním. Zejména v poslední době se toto psychopatologické jednání prolíná a vzájemně potencuje. K vzestupu sebepoškozování a suicidálního chování došlo též v souvislosti se zátěží covidovou pandemií.

Klíčová slova: suicidální jednání, sebepoškozování, děti, adolescenti, covidová pandemie

Zveřejněno: 1. červen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koutek J, Kocourková J. Suicidalita a sebepoškozování v dětství a adolescenci - aktuální situace. Ces-slov Pediat. 2022;77(3):131-136. doi: 10.55095/CSPediatrie2022/015.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Pelkonen M, Marttunen M. Child and adolescent suicide: epidemiology, risk factors, and approaches to prevention. Paediatr Drugs 2003; 5(4): 243-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Sobotková V, Blatný M, Jelínek M, et al. Typologie antisociálního chování v rané adolescenci a jeho vztah k dalším formám rizikového chování. Čsl psychologie 2009; LIII(5): 428-440.
    3. Cash SJ, Bridge JA. Epidemiology of suicide and suicidal behavior. Curr Opin Pediatr 2009; 21(5): 613-619. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Brent DA, et al. The treatment of adolescent suicide attempters study (TASA): Predictors of suicidal events in an open treatment trial. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry 2009; 48(10): 987-996. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Cleaver K. Characteristics and trends of self-harming behavior in young people. Br J Nurs 2007; 16(3): 148-152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Chylová M, Pálová E, Kovaničová M, et al. Prieskum suicidálního správania v období dospievania. Čsl psychologie 2011; 55: 306-315.
    7. Junuzovic M, Toporska Lind KM, Jakobsson U. Child suicides in Sweden, 2000-2018. Eur J Pediatrics 2022; 181: 599-607. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Pfeffer CR, Jiang H, Kakuma T. Child-Adolescent Suicidal Potential Index (CASPI): a screen for risk for early onset suicidal behavior. Psychol Assessment 2000; 12(3): 304-318. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Casillas A, Clark LA. Dependency, impulsivity, and self-harm: traits hypothesized to underlie the association between cluster B personality and substance use disorders. J Personal Disord 2002; 16(5): 424-436. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Nelson G, Hanna R, Houri A, et al. Protective Functions of religious traditions for suicide risk. Suicidology Online 2012; 3: 59-71.
    11. Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize. Praha: Psychiatrické centrum 1992.
    12. DSM-5, Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Praha : Hogrefe-Testcentrum 2015
    13. Jacobson CM, Gould M. The epidemiology and phenomenology of non-suicidal self-injurious behavior among adolescents: a critical review of the literature. Arch Suicide Res 2007; 11(2): 129-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Skegg K. Self-harm. Lancet 2005; 366: 1471-1483. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Nixon MK, Cloutier PF, Aggarwal S. Affect regulation and addictive aspects of repetitive self-injury in hospitalized adolescents. J Am Acad Child Adolescent Psychiatry 2002; 41(11): 1333-1341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Young R, Sweeting H, West P. Prevalence of deliberate self harm and attempted suicide within contemporary Goth youth subculture: longitudinal cohort study. BMJ 2006; 332: 1058-1061. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Whitlock JL, Powers JL, Eckenrode J. The virtual cutting edge: the internet and adolescent self-injury. Dev Psychol 2006; 42(3): 407-417. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Favaro A, Ferrara S, Santonastaso P. Self-injurious behavior in a community sample of young women : relationship with childhood abuse and other types of self-damaging behaviors. J Clin Psychiatry 2007; 68(1): 122-131. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Croyle KL, Waltz J. Subclinical self-harm: range of behaviors, extent, and associated characteristics. Am J Ortopsychiatry 2007; 77(2): 332-342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Singh S, Roy D, et al. Impact of COVID-19 and lockdown on mental health of children and adolescents: A narrativ review with recommendations. Psychiatry Res. 2020; 293: 113429. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Vuillier L, May L, et al. The impact of the COVID-19 pandemic on individuals with rating disorders: the role of emotion regulation and exploration of online treatment experiences. J Eating Disorders 2021; 9: 10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Winkler P, et al. Increase in prevalence of current mental disorders in the kontext of COVID-19: analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Epidemiol Psychiatr Sci 2020; 1-8. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Taquet M, et al. Bidirectional associations between COVID-19 and psychiatric disorder: retrospective kohort studie of 62 354 COVID-19 cases in the USA. [online]. Lancet Psychiatry 2020. doi: 10.1016/S2215-0366(20)30462-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah