Česko-Slovenská pediatrie, 2025 (roč. 80), číslo 2
Možnosti a limity psychiatrické péče ve vztahu k pediatrii
Jakub Kerner
Čes-slov Pediat 2025, 80(2):61-67 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/007 
Psychiatrická péče je vysoce specializovaná péče zaměřená na léčbu duševních onemocnění. Dětská psychiatrie a pediatrie jsou úzce propojené a spolupracující obory. Spolupráce probíhá jak na úrovni lůžkových pracovišť, tak i ambulantně. Na pediatrických lůžkách často leží pacienti po vážných suicidálních pokusech včetně intoxikací, pacienti s mentální anorexií, s komorbiditou psychiatrické a somatické diagnózy či psychickou dekompenzací při somatickém onemocnění. Ve všech těchto případech je pro pediatra důležitá možnost konzultace s konziliárním lékařem psychiatrem. S psychiatrickými pacienty se hojně potkávají nejen pediatři v lůžkové péči, ale také...
Poruchy fosfokalciového metabolismu
Milan Bayer
Čes-slov Pediat 2025, 80(2):68-75 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/008
Vápník a fosfor jsou důležitými minerály, na jejichž metabolismu a homeostáze se v organismu podílí celá řada hormonů a orgánů, zejména skelet, příštítná tělíska, gastrointestinální trakt a ledviny. Poruchy fosfokalciového metabolismu mohou být spojeny s nefyziologickými koncentracemi těchto minerálů v séru, patologickými ději v kostní tkáni a poruchami hlavních regulačních systémů, hlavně příštítných tělísek, ledvin a gastrointestinálního traktu. Calcium and phosphorus are important minerals whose metabolism and homeostasis in the body involve many hormones and organs, especially the skeleton, parathyroid glands, digestive tract and kidneys. Disturbances...
Diferenciální diagnostika bolestí hlavy u dětí
Vladimír Komárek
Čes-slov Pediat 2025, 80(2):76-77 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/009
Častý výskyt, šíře příznaků a velmi pestrá etiologie bolestí hlavy vyžadují jak znalosti diferenciální diagnostiky, tak i zkušenost a trpělivost. Velmi podstatná je podrobná anamnéza o spouštěcích faktorech, charakteru a dynamice příznaků, které mohou mnohé napovědět. Mezi varovné příznaky patří náhlý začátek silné bolesti hlavy, progresivně se zhoršující bolest hlavy, noční bolesti hlavy budící ze spánku, doprovodné zvracení v ranních hodinách, neobvyklé změny v chování či náhlé zhoršení školního prospěchu a neurologické příznaky jako abnormní držení hlavy, meningeální jevy, diplopie či poruchy chůze a rovnováhy.
Febrilné kŕče u detí - mýty, fakty, skúsenosti
Veronika Kučeravá, Gabriel Koľvek
Čes-slov Pediat 2025, 80(2):78-82 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/063
Úvod: Febrilné kŕče (FK) postihujú približne 2-5% detí. Podľa väčšiny guidelines je indikáciou k hospitalizácii a diagnostike podskupina komplikovaných resp. rekurentných simplexných FK. V prípade stabilného stavu u dieťaťa (nad 18 mesiacov) po simplexných FK nie je dôvod hospitalizovať ani rozširovať diagnostiku, u detí do 18 mesiacov sa odporúča observácia do vylúčenia neuroinfekcie. Cieľom bolo porovnať publikované odporúčania s realitou praxe. Materiál a metódy: Súbor tvorilo 66 detí s FK hospitalizovaných počas 12 mesiacov na Klinike detí a dorastu UPJŠ LF a DFN Košice. Pacienti boli rozdelení podľa klinického stavu a priebehu. Manažment bol porovnaný...
Ptejme se na mazlíčky
Jakub Malý, Anna Ruttkay-Nedecká, Jan David
Čes-slov Pediat 2025, 80(2):83-86 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/010
V kazuistickém sdělení prezentujeme případ patnáctileté dívky s hepatopatií nejasné etiologie. V klinickém nálezu dominovala horečka a laboratorní alterace jaterních enzymů. Extenzivní vyšetřovací program neprokázal infekci hepatotropními ani non-hepatotropními viry, autoimunitní nebo jiné méně časté neinfekční příčiny. Díky upřesnění anamnézy kontaktu s laboratorní myší bylo vyšetření zaměřeno na zoonózy, z nichž byla potvrzena leptospiróza. Ačkoli se jedná o relativně vzácnou bakteriální příčinu hepatopatie, bude nutné na tuto infekci častěji pomýšlet i v kontextu proběhlých povodní z podzimu roku 2024.
Střevní mikrobiom novorozence
Bára Zapletalová, Tomáš Matějek, Radka Bolehovská
Čes-slov Pediat 2025, 80(2):87-96 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2024/064
Střevní mikrobiom je právem označovaný jako neviditelný orgán, který významně ovlivňuje lidský organismus po celý jeho život. Procesů, na kterých se podílí, je mnoho. Kromě dobře známé role v oblasti trávení dále ovlivňuje maturaci imunitního systému, metabolické programování a propojuje i poměrně vzdálené orgány (např. osa střevo-mozek). Vývoj střevního mikrobiomu začíná záhy po narození a působící faktory můžeme rozdělit na modifikovatelné (výživa, antibiotická léčba, prostředí) a neovlivnitelné (gestační stáří, způsob porodu). Alterace střevního mikrobiomu těmito faktory je spojována jak s krátkodobou, tak dlouhodobou morbiditou. Cílem současného...